Průvodce poměrovými ukazateli: Co sledovat ve financích?

K metodám finanční analýzy použitým v programu FinAnalysis patří i poměrové ukazatele. Ty použijete ke zjištění rentability, zadluženosti či likvidity firmy.

 

Poměrová analýza obecně spočívá v porovnávání vzájemných vztahů (poměrů) různých ekonomických dat získaných zpravidla z účetních výkazů firmy. Takto získané veličiny nazýváme odborně poměrovými ukazateli.

Poměrové ukazatele jsou klíčové finanční metriky, které analyzují vztahy mezi různými položkami z účetních výkazů, jako jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Tyto ukazatele pomáhají posoudit různé aspekty finančního zdraví a výkonnosti firmy, jako je likvidita, ziskovost, zadluženost nebo efektivita správy aktiv. Poměrové ukazatele jsou užitečné pro finanční analytiky, investory, věřitele i manažery, protože nabízejí přehlednou formu srovnání, která je vhodná pro strategické rozhodování.

V software FinAnalysis počítáme v následujím textu popsané poměrové ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti, na bázi provozního cash flow a kapitálového trhu.

Ukazatelé rentability (Profitability ratios)

Rentabilita má mezi ostatními skupinami poměrových ukazatelů výsadní postavení. Mikroekonomická teorie říká, že hlavním motivem firmy vstupu do odvětví je zisk a hlavním cílem pak maximalizace zisku. Proto je hodnocení ziskovosti důležitým měřítkem efektivnosti využívání vloženého kapitálu.

Například výnos na vlastní kapitál ROE by měl být vyšší než výnos z alternativních investic r. Minimální mez určují výnosy dlouhodobých státních dluhopisů. V opačném případě není podnikání nebo investice do společnosti dostatečně výnosná vzhledem k podstoupenému riziku. Více by se pak vyplatilo společnost prodat a koupit dluhopisy.

Ukazatelé rentability vypovídají o tom, jak efektivně dokáže podnik zhodnotit vložený kapitál. V případě rentability se tedy vždy jedná o poměr zisku nejčastěji k vloženému kapitálu v různých podobách. Rentabilita vyjadřuje schopnost vloženého kapitálu přinášet kladný zisk. Ideální by byla co největší hodnota ukazatele, ale základem podnikání každé firmy by mělo být dosažení alespoň kladné hodnoty ukazatele.

Rentabilita aktiv (Return on Assets - ROA)

Ukazatel rentability aktiv (celkového vloženého kapitálu) je považován za klíčové měřítko rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a vyjadřuje tak celkovou efektivnost podniku, jeho hrubou produkční sílu. Informuje, jak byl zhodnocen celkový vložený kapitál bez ohledu na to, zda byl financován z vlastních či cizích zdrojů.

	EBIT
Rentabilita aktiv =	----------------------- * 100 [%]
	celková aktiva

 

Rentabilita aktiv (ROA) je finanční poměr, který udává, jak zisková je společnost v poměru k jejím celkovým aktivům. Vedení společnosti, analytici a investoři mohou pomocí ukazatele návratnosti aktiv určit, jak efektivně společnost využívá své zdroje k vytváření zisku.

Hodnota ukazatele dává investorům představu o tom, jak efektivní je společnost při přeměně peněz, které investuje, na čistý příjem. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím lépe, protože společnost může vydělat více peněz s menší investicí. Vyšší ROA znamená vyšší efektivitu aktiv. Hodnota pro veřejné společnosti se může výrazně lišit a je velmi závislá na odvětví, ve kterém působí. Hodnota ukazatele pro technologickou společnost nemusí nutně odpovídat hodnotě společnosti s potravinami a nápoji. Nejlepší je porovnat ukazatel společnosti s předchozími čísly nebo s podobnými společnostmi, když je použijete jako srovnávací měřítko. Vyšší hodnota znamená, že společnost je efektivnější a produktivnější při řízení své rozvahy, aby generovala zisk. Nižší hodnota naznačuje, že existuje prostor pro zlepšení.

Jedním z největších problémů s poměrem návratnosti aktiv je to, že jej nelze použít napříč odvětvími, protože společnosti v jednom odvětví mají jinou základnu aktiv než společnosti v jiném. Základy aktiv společností v ropném a plynárenském průmyslu nejsou stejné jako v maloobchodě.

Investoři mohou využít ROA k nalezení akciových příležitostí, protože ukazatel udává, jak efektivní je společnost při využívání svých aktiv k vytváření zisků. ROA, která v průběhu času roste, naznačuje, že se společnosti daří dobře zvyšovat zisk s každou investovanou korunou, kterou utratí. Klesající hodnota ukazatele naznačuje, že společnost možná nadměrně investovala do aktiv, která nedokázala zajistit růst výnosů.

ROA vyšší než 5 % je obecně považováno za dobré. Přes 20 % je vynikající. Hodnota by se však vždy měly porovnávat mezi firmami ve stejném sektoru. Výrobce softwaru má v rozvaze mnohem méně aktiv než výrobce automobilů. Aktiva softwarové společnosti budou podhodnocena a její ROA může v důsledku toho získat sporný nárůst.

Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity - ROE)

Tento ukazatel měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků, tzn. že měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem. Zejména pro akcionáře je rentabilita vlastního kapitálu obzvláště klíčovým ukazatelem. Ti vyvíjí tlak na vedení podniku, aby maximalizovalo zisk před zdaněním, minimalizovalo zdanění zisku a co nejefektivněji využívalo zdroje kapitálu.

Rentabilita by měla být vždy vyšší než možný výnos stejné rizikové investice nebo například průměrný roční výnos pětiletých státních dluhopisů do doby splatnosti.

	EBIT
Rentabilita vlastního kapitálu =	----------------------- * 100 [%]
	vlastní kapitál

 

Rentabilita vlastního kapitálu je považována za měřítko ziskovosti firmy, toho, jak efektivně tyto zisky generuje. Čím vyšší je ROE, tím efektivnější je management společnosti při generování příjmů a růstu z kapitálového financování.

Zda je hodnota ROE považována za dobrou nebo špatnou, bude záviset na tom, co je standardní mezi obdobnými firmami. Například veřejné služby mají v rozvaze mnoho aktiv a dluhů ve srovnání s relativně malým EBIT. Normální ROE v sektoru veřejných služeb může být 10 % nebo méně. Technologická nebo maloobchodní firma s menším objemem na rozvahových účtech v poměru k EBIT může mít normální úroveň ROE 18 % nebo více. Dobrým pravidlem je zaměřit se na návratnost vlastního kapitálu, která se rovná nebo je těsně nad průměrem v sektoru společnosti – ve stejném oboru. Běžnou zkratkou pro investory je však to, že cokoli méně než 10 % považují za špatnou návratnost vlastního kapitálu a cokoli blízko dlouhodobého průměru S&P 500 je přijatelné; od druhého čtvrtletí roku 2024 to znamená, že přijatelný ROE by byl kolem nebo nad 21 %.

Vzhledem k tomu, že EBIT se získává za určité období a vlastní kapitál je rozvahovým účtem, který často vykazuje pouze jedno konkrétní období, měl by analytik vzít průměrný zůstatek vlastního kapitálu. To se často provádí tak, že se vezme průměr mezi počátečním a konečným zůstatkem vlastního kapitálu.

Konečně, záporný EBIT a záporný vlastní kapitál mohou vytvořit uměle vysokou hodnotu. Pokud však má společnost čistou ztrátu nebo záporný vlastní kapitál, ROE by se nemělo počítat.

Vysoká návratnost vlastního kapitálu je pro společnost pozitivní věcí. Extrémně vysoká hodnota ukazatele může být dobrá věc, pokud je čistý příjem extrémně vysoký ve srovnání s vlastním kapitálem, protože výkonnost společnosti je tak silná. Extrémně vysoká ROE však může být také výsledkem malého vlastního kapitálu ve srovnání s cash flow z provozní činnosti, což naznačuje riziko. Nadměrná hodnota ukazatele může naznačovat řadu problémů, jako jsou nekonzistentní zisky nebo nadměrné zadlužení.

Prvním potenciálním problémem s vysokým ROE by mohly být nekonzistentní zisky. Představte si, že společnost je již několik let ztrátová. Každoroční ztráty jsou zachyceny v rozvaze v části vlastního kapitálu jako „nerozdělená ztráta“. Tyto ztráty představují zápornou hodnotu a snižují vlastní kapitál. Nyní předpokládejme, že společnost měla v posledním roce neočekávaný nárůst a vrátila se k ziskovosti. Jmenovatel ve výpočtu ukazatele je nyní po mnoha letech ztrát velmi malý, což činí jeho hodnotu vysokou.

Druhým problémem, který by mohl způsobit vysokou ROE, je nadměrné zadlužení. Pokud si společnost agresivně půjčuje, může zvýšit ROE, protože vlastní kapitál se rovná aktivům mínus dluh. Čím větší dluh má společnost, tím nižší může její vlastní kapitál klesat. Běžným scénářem je situace, kdy si společnost půjčí velké množství peněz, aby odkoupila své vlastní akcie. To může zvýšit zisk na akcii (EPS), ale nemá to vliv na skutečnou výkonnost nebo míru růstu.

Rentabilita tržeb (Return on Sales - ROS)

Rentabilita tržeb (Return on Sales, také známý jako Operating Profit Margin), je finanční ukazatel, který měří ziskovost firmy z jejích tržeb. Tento ukazatel vyjadřuje, jak efektivně firma spravuje své náklady a generuje zisky z každé koruny tržeb. Ukazatel je klíčový pro posuzování provozní výkonnosti a efektivity společnosti, protože ukazuje, jakou část tržeb firma přeměňuje na provozní zisk. Ukazuje poměr mezi provozním ziskem (EBIT) a celkovými tržbami firmy. Vyjadřuje, jakou část tržeb firma dokáže udržet jako zisk po odečtení provozních nákladů, ale před odečtením úroků a daní.

Firmy používají ukazatel k porovnání své výkonnosti s konkurencí v rámci odvětví. Vyšší hodnota může naznačovat lepší řízení nákladů a silnější konkurenční postavení. ROS je užitečný pro sledování změn v ziskovosti v průběhu času, což pomáhá identifikovat trendy v provozní výkonnosti a oblasti pro zlepšení. Ukazatel pomáhá firmám posoudit, zda jsou jejich cenové strategie a kontrola nákladů účinné. Firmy s vyšší hodnotou ROS jsou schopné udržet více z každé koruny tržeb jako zisk.

Hodnotu tohoto ukazatele je však třeba posuzovat s celkovým objemem tržeb (odbytu) a rychlostí obratu zásob. Nízká hodnota tohoto ukazatele, spolu s rychlým obratem zásob a vysokým objemem tržeb, může být výhodnější než v opačném případě. Absolutní částku zisku je možné zvyšovat zvětšováním objemu tržeb, i když zisková marže klesá, což je typickým příkladem dnešních maloobchodníků, kteří se snaží zvýšit odbyt snížením cen výrobků. Dosahují tím sice nižšího zisku na jednotku, ale v souhrnu jejich zisk narůstá právě zvýšením tržeb.

	EBIT
Rentabilita tržeb =	------------ * 100 [%]
	tržby

Vyšší hodnota ukazatele znamená, že firma generuje více zisku na jednotku tržeb, což je pozitivní znak efektivního řízení nákladů a silného ziskového potenciálu. Vyšší hodnoty mohou indikovat, že firma má dobré kontrolní mechanismy na své provozní náklady a že je schopna dobře cenově ocenit své produkty. Nižší hodnota naznačuje, že firma má nižší provozní ziskovost na jednotku tržeb, což může být důsledkem vyšších provozních nákladů, nižších cen, nebo jiných faktorů ovlivňujících ziskovost. Nízký ROS může signalizovat potřebu zlepšit nákladovou efektivitu nebo přehodnotit cenové strategie.

Dosahuje-li zisková marže nízkých hodnot nebo několik let klesá, měl by se podnik zaměřit na podrobnou analýzu jednotlivých nákladů. Snížením nákladů by pak mohl dosahovat vyššího zisku. Obecně platí, že čím vyšší je rentabilita tržeb, tím lépe.

Rentabilita investovaného kapitálu (Return on Capital Employed - ROCE)

Tento ukazatel poskytuje údaj, jak efektivně jsme do svého byznysu investovali (ať už z vlastních či cizích zdrojů) z dlouhodobého hlediska. Ukazuje tedy výnosnost dlouhodobých zdrojů.

Udává, jakou výši EBIT nebo zisku podnik dosáhl z 1 koruny investované akcionáři a věřiteli. V čitateli se objevuje EBIT nebo zisk a ve jmenovateli vlastní kapitál, dlouhodobé závazky (včetně dlouhodobých bankovních úvěrů), případně i rezervy.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu je finanční ukazatel, který měří ziskovost a efektivitu využití celkového kapitálu investovaného do firmy. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak dobře firma využívá svůj kapitál (vlastní kapitál a dlouhodobé závazky) k generování provozního zisku. ROCE je klíčový pro hodnocení, jak efektivně firma spravuje své investice a jaký výnos generuje na každý investovaný dolar nebo korunu. Vyjadřuje poměr mezi provozním ziskem (EBIT) a celkovým kapitálem firmy, který zahrnuje vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. Tento ukazatel hodnotí, jak efektivně firma využívá svůj kapitál k dosažení zisku.

	EBIT
Rentabilita dlouh. inv. kapitálu =	------------------------------------------------------- * 100 [%]
	dlouhodobé závazky + vlastní kapitál

 

Vyšší ROCE naznačuje, že firma efektivně využívá svůj kapitál a generuje vysoké zisky. To je pozitivní znak silné finanční výkonnosti a dobrého řízení investic. Nižší ROCE ukazuje, že firma nemusí efektivně využívat svůj kapitál, což může vést k nižší ziskovosti. Nízký ROCE může být způsoben nadměrnými náklady, nízkými maržemi nebo neefektivním využitím zdrojů. Pokud je ROCE vyšší než náklady na kapitál (např. úrokové sazby nebo očekávaný výnos akcionářů), firma vytváří hodnotu pro své investory. Pokud je nižší, firma nemusí efektivně využívat kapitál.

Tento ukazatel umožňuje srovnání ziskovosti a efektivity využití kapitálu mezi různými firmami ve stejném odvětví. Firmy s vyšším ROCE jsou obvykle považovány za efektivnější a finančně zdravější. ROCE je důležitý pro hodnocení návratnosti dlouhodobých investic, jako jsou nákupy nemovitostí, zařízení nebo investice do rozvoje nových produktů. ROCE pomáhá manažerům posoudit, jak efektivně firma používá svůj kapitál, a identifikovat oblasti, kde je možné zlepšit efektivitu nebo výnosnost.

Rentabilita nákladů (Return on Costs - ROC)

Rentabilita nákladů (ROC) je finanční ukazatel, který měří, jak efektivně firma využívá své celkové náklady k vytváření zisku. Tento ukazatel poskytuje přehled o ziskovosti firmy ve vztahu k jejím celkovým nákladům, což zahrnuje jak provozní, tak jiné výdaje. ROC pomáhá manažerům a investorům posoudit, jak efektivně firma řídí své náklady a jaký zisk dokáže generovat vzhledem k výdajům. Ukazatel vyjadřuje poměr mezi čistým ziskem a celkovými náklady firmy. Tento ukazatel je důležitý pro hodnocení provozní efektivity a schopnosti firmy generovat zisk ze svých výdajů.

Rentabilita nákladů ukazuje, jak dobře firma řídí své náklady ve vztahu k dosaženým ziskům. Vyšší hodnota ukazatele naznačuje lepší kontrolu nad náklady a vyšší ziskovost. Tento ukazatel pomáhá firmám identifikovat oblasti, kde mohou snížit náklady nebo zvýšit efektivitu, aby zlepšily svou celkovou ziskovost. ROC umožňuje srovnání efektivity nákladů mezi různými firmami ve stejném odvětví. Vyšší ROC může znamenat, že firma má lepší nákladovou strukturu nebo efektivnější provozní postupy než konkurence. ROC je užitečný při rozhodování o strategických investicích a při optimalizaci provozních postupů, aby se dosáhlo lepší ziskovosti.

	EBIT
Rentabilita nákladů =	------------------------- * 100 [%]
	celkové náklady

Vyšší hodnota ukazatele znamená, že firma efektivně využívá své náklady k dosažení zisku, což je pozitivní znak dobrého řízení a provozní efektivity. To může signalizovat silnou kontrolu nad náklady a schopnost efektivně přeměnit výdaje na zisky. Nižší hodnota naznačuje, že firma nemusí efektivně řídit své náklady, což vede k nižší ziskovosti. Nízký ROC může být důsledkem vysokých nákladů, nízkých marží nebo jiných faktorů, které negativně ovlivňují ziskovost.

Rentabilita nákladů je klíčový ukazatel pro manažery, analytiky a investory, kteří chtějí posoudit, jak efektivně firma řídí své celkové náklady. Tento ukazatel je důležitý pro hodnocení provozní efektivity, identifikaci nákladových úspor a optimalizaci provozních procesů. ROC je také užitečný při hodnocení nových investičních projektů a při strategickém rozhodování o řízení nákladů a zlepšování ziskovosti.

Čisté ziskové rozpětí (Net Profit Margin)

Čisté ziskové rozpětí (Net Profit Margin) je finanční ukazatel, který měří, jaká část zisku zůstane firmě z jejích tržeb po odečtení všech nákladů, včetně provozních nákladů, úroků, daní a dalších výdajů. Tento ukazatel poskytuje přehled o celkové ziskovosti firmy, protože ukazuje, jak efektivně firma řídí všechny své náklady a jakou část tržeb přeměňuje na čistý zisk.

Čisté ziskové rozpětí vyjadřuje poměr mezi čistým ziskem firmy a jejím celkovým tržbám. Ukazatel je klíčový pro posouzení celkové finanční výkonnosti firmy a její schopnosti generovat zisk po zohlednění všech nákladů.

	čistý zisk
Čisté ziskové rozpětí =	-------------------- * 100 [%]
	tržby

 

Čisté ziskové rozpětí ukazuje, jak efektivně firma přeměňuje své tržby na zisk. Vyšší hodnoty ukazatele znamenají lepší kontrolu nad celkovými náklady a silnou schopnost generovat čistý zisk. Tento ukazatel umožňuje srovnání ziskovosti mezi různými firmami ve stejném odvětví. Firmy s vyšším čistým ziskovým rozpětím obvykle dosahují vyšší efektivity a mají lepší konkurenční postavení. Čisté ziskové rozpětí poskytuje přehled o finanční stabilitě firmy, protože ukazuje, jak odolná je firma vůči změnám v nákladech nebo tržbách. Nízké hodnoty čistého ziskového rozpětí mohou naznačovat potřebu zlepšit řízení nákladů, zvýšit ceny nebo optimalizovat provozní postupy.

Vyšší ukazatel čistého ziskového rozpětí naznačuje, že firma efektivně řídí své náklady a je schopna udržet větší část tržeb jako zisk. To je znakem silné finanční výkonnosti a efektivního řízení. Nižší hodnota ukazuje, že firma má nižší ziskovost vzhledem k tržbám, což může být důsledkem vysokých nákladů, nízkých cen nebo jiných faktorů, které snižují celkovou ziskovost.

Nákladovost tržeb (Cost of Sales Ratio)

Tento ukazatel vyjadřuje jaká část z 1 Kč tržeb připadá na celkové náklady. Je vhodný hlavně ke srovnávání uvnitř firmy, zejména jako indikátor růstu provozních nákladů v čase; zvyšování ukazatele může totiž poukazovat na zvyšování nákladů a naopak. Srovnání mezi firmami navzájem dává smysl jen u velmi podobných firem ve stejném oboru, kde se dá očekávat obdobná nákladovost a % hrubé marže. Vhodné srovnání je s oborovým průměrem.

Nákladovost tržeb, také známá jako Cost-to-Revenue Ratio nebo Cost of Sales Ratio, je ukazatel rentability, který měří podíl nákladů na dosažení tržeb. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jakou část tržeb firma vynakládá na pokrytí svých nákladů na prodané zboží nebo služby. Je klíčový pro hodnocení efektivity řízení nákladů a ziskovosti, protože ukazuje, jaký podíl z tržeb firma musí vynaložit na výrobu a prodej svých produktů nebo služeb. Nákladovost tržeb vyjadřuje poměr mezi náklady na prodané zboží (Cost of Goods Sold - COGS) a celkovými tržbami firmy. Tento ukazatel hodnotí, jak efektivně firma řídí své náklady ve vztahu k dosaženým tržbám.

	náklady na prodané zboží (COGS)
Nákladovost tržeb =	------------------------------------------------- * 100 [%]
	tržby

Tento ukazatel umožňuje firmám identifikovat, jak velkou část tržeb musí vynaložit na náklady, a kolik jim zůstává jako hrubý zisk. Firmy s nižší nákladovostí tržeb mají obvykle vyšší hrubé marže. Nákladovost tržeb je užitečná pro srovnání efektivity nákladů mezi firmami ve stejném odvětví. Nižší hodnoty ukazatele mohou znamenat, že firma má lepší kontrolu nad náklady nebo efektivnější výrobní procesy než konkurence. Ukazatel pomáhá identifikovat oblasti, kde může firma snížit náklady, optimalizovat výrobu nebo zlepšit provozní postupy, aby zvýšila ziskovost.

Nižší hodnota ukazatele Nákladovost tržeb ukazuje, že firma efektivně řídí své náklady na prodané zboží ve vztahu k tržbám. To je pozitivní znak vyšší efektivity a lepší ziskovosti. Vyšší hodnota naznačuje, že firma má vyšší náklady na prodané zboží ve vztahu k tržbám, což může snižovat její ziskovost. To může být důsledkem vysokých výrobních nákladů, nízkých cen nebo neefektivního řízení nákladů.

Rentabilita provozního výsledku hospodaření (Operating Profit Margin)

Rentabilita provozního výsledku hospodaření (Return on Operating Income, někdy také označovaná jako Operating Margin nebo Operating Profit Margin) je finanční ukazatel, který měří efektivitu a ziskovost provozní činnosti firmy. Tento ukazatel ukazuje, jakou část tržeb firma přeměňuje na provozní zisk (provozní výsledek hospodaření) po odečtení všech provozních nákladů, ale před úroky a daněmi. Je klíčový pro hodnocení provozní efektivity firmy, protože ukazuje, jak dobře firma řídí své provozní náklady a jaký zisk generuje ze své hlavní činnosti.

Rentabilita provozního VH vyjadřuje poměr mezi provozním ziskem (EBIT) a celkovými tržbami firmy. Tento ukazatel hodnotí efektivitu provozního řízení a schopnost firmy generovat zisky z hlavních činností.

	provozní VH
Rentabilita provozního VH =	--------------------- * 100 [%]
	tržby

 

Rentabilita provozního výsledku hospodaření poskytuje přehled o tom, jak efektivně firma řídí své provozní náklady a jakou část tržeb přeměňuje na zisk. Vyšší hodnota ukazatele naznačuje vyšší provozní efektivitu a ziskovost. Tento ukazatel umožňuje srovnání provozní efektivity mezi firmami ve stejném odvětví. Firmy s vyšší rentabilitou provozního VH obvykle dosahují lepšího řízení nákladů a vyšší ziskovosti. Rentabilita provozního VH je užitečná pro sledování výkonnosti hlavní činnosti firmy, což je klíčové pro dlouhodobou finanční stabilitu a růst. Nízká rentabilita může signalizovat, že firma musí zlepšit řízení nákladů, optimalizovat provozní procesy nebo zefektivnit svůj prodejní a cenový model.

Vyšší rentabilita provozního VH znamená, že firma efektivně řídí své provozní náklady a je schopna generovat vyšší zisky ze svých tržeb. To je pozitivní signál pro investory a management ohledně efektivity hlavní činnosti. Nižší hodnota naznačuje, že firma má nižší efektivitu v řízení provozních nákladů, což vede k nižší ziskovosti. To může být způsobeno vysokými náklady, nízkými cenami nebo jinými provozními problémy.

 

 

Ukazatelé likvidity (Liquidity ratios)

Likvidita vyjadřuje schopnost jakékoli složky majetku firmy přeměnit se v peněžní hotovost. Tato schopnost je důležitá zejména ve chvíli, kdy má firma nedostatek peněžních prostředků a přitom je nucena uhradit okamžitě splatné závazky. Likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tj. kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na peněžní prostředky. Hlavní smysl tohoto měření je v tom, aby podnik hradil krátkodobé závazky z těch složek aktiv, které jsou k tomu určeny a ne např. prodejem hmotného investičního majetku.

Likvidita tedy vyjadřuje míru obtížnosti přeměny majetku do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku. V závislosti na míře obtížnosti jednotlivých složek aktiv přeměnit se na likvidní (peněžní) prostředky se rozlišuje likvidita běžná, pohotová a hotovostní.

Porovnání předchozích období se současnými operacemi umožňuje analytikům sledovat změny v podnikání. Obecně platí, že vyšší poměr likvidity ukazuje, že společnost je likvidnější a má lepší krytí nesplacených dluhů.

Interní analýza týkající se ukazatelů likvidity zahrnuje použití více účetních období, která jsou vykazována pomocí stejných účetních metod. Externí analýza zahrnuje porovnávání poměrů likvidity jedné společnosti k druhé nebo celého odvětví. Tyto informace jsou užitečné při porovnávání strategické pozice společnosti s jejími konkurenty při stanovování cílů benchmarkingu. Analýza poměru likvidity nemusí být při pohledu napříč odvětvími tak účinná, protože různé podniky vyžadují různé struktury financování. Analýza poměru likvidity je méně účinná pro porovnávání podniků různých velikostí v různých geografických lokalitách.

Běžná likvidita (Current ratio)

Někdy se jí říká likvidita III. stupně. Říká, kolika korunami z našich celkových oběžných aktiv je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků, neboli kolikrát jsme schopni uspokojit naše věřitele, kdybychom v určitém momentě přeměnili tato oběžná aktiva na hotovost.

Uvedený ukazatel vyjadřuje "kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku." Čitatel je nutno poupravit o nedobytné pohledávky, tj. zahrnout jen pohledávky v čisté výši. Někdy je použito pravidlo započítávání jen jedné poloviny výše pohledávek. Nezahrnují se sem ani náklady příštích období, jelikož přesahují období jednoho roku a tudíž je nelze začlenit do oběžného majetku.

Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je příznivější zachování platební schopnosti podniku. Za optimální hodnotu ukazatele je považováno 2,1.

	oběžná aktiva
Běžná likvidita =	---------------------------------------
	krátkodobé závazky

(doporučená hodnota je 1,5 - 2,5)

 

Běžný poměr likvidity měří schopnost společnosti platit současné nebo krátkodobé závazky svými současnými nebo krátkodobými aktivy, jako jsou peníze, zásoby a pohledávky.

V mnoha případech společnost s aktuálním poměrem menším než 1 nemá po ruce kapitál ke splnění svých krátkodobých závazků, pokud by byly všechny splatné najednou, zatímco aktuální poměr větší než 1 naznačuje, že společnost má finanční zdroje, aby zůstala v krátkodobém horizontu solventní.

Poměr pod 1 znamená, že dluhy společnosti splatné do jednoho roku nebo méně jsou vyšší než její hotovost nebo jiná krátkodobá aktiva, u kterých se očekává, že budou převedeny na hotovost do jednoho roku nebo méně. Obecně platí, že čím vyšší je aktuální poměr, tím je společnost schopnější splácet své závazky, protože má větší podíl hodnoty krátkodobých aktiv v poměru k hodnotě jejích krátkodobých závazků.

Ačkoli vysoký poměr – řekněme více než 3 – by mohl naznačovat, že společnost může pokrýt své krátkodobé závazky třikrát, může to také znamenat, že firma nevyužívá svá oběžná aktiva efektivně, nezajišťuje velmi dobře své financování nebo řádně neřídí své fungování. To je důvod, proč je užitečné porovnat aktuální poměr společnosti s poměrem podobně velkých podniků ve stejném odvětví.

Co se počítá jako dobrý současný poměr, bude záviset na odvětví společnosti a historické výkonnosti. Aktuální hodnota ukazatele nad 1 ukazuje, že oběžná aktiva společnosti jsou větší než její běžné závazky, což znamená, že by mohla snáze splácet krátkodobé dluhy. Běžný poměr 1,5 a vyšší by obecně ukazoval na dostatečnou likviditu společnosti.

Běžný ukazatel likvidity se nazývá běžným, protože na rozdíl od některých jiných ukazatelů likvidity tento zahrnuje všechna oběžná aktiva a krátkodobé závazky.

Pohotová likvidita (Quick ratio)

Někdy se jí říká likvidita II. stupně. Je „očištěna“ o ne zrovna příliš likvidní položku - zásoby. Jinak řečeno, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti (pokladna či bankovní účet) je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. Tento ukazatel odečítá z oběžných aktiv jejich nejméně likvidní složku - zásoby, popř. také dlouhodobé pohledávky a je tak vhodný v odvětvích, kde firma musí ze své podstaty držeb vysoké stavy zásob.

Ukazatel pohotové likvidity poměřuje pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým dluhům tím, že z oběžných aktiv jsou vyloučeny zásoby. Výsledná hodnota ukazatele může mít určitý nedostatek o výpovědi pohotové likvidity, a to pokud se o závazcích z poskytnutého finančního pronájmu neúčtuje do dlouhodobých závazků.

Pohotová likvidita je ukazatelem krátkodobé likviditní pozice společnosti a měří schopnost společnosti dostát svým krátkodobým závazkům pomocí nejlikvidnějších aktiv. Měří schopnost společnosti platit své současné závazky, aniž by bylo nutné prodávat své zásoby nebo získávat další financování.

	oběžná aktiva - zásoby
Pohotová likvidita =	-----------------------------------
	krátkodobé závazky

(doporučená hodnota je v rozmezí 1 - 1,5)

 

Je považována za konzervativnější opatření než běžná likvidita, která zahrnuje všechna oběžná aktiva jako krytí krátkodobých závazků. Konkrétní oběžná aktiva, jako jsou zásoby, jsou vyloučena, protože tato aktiva nemusí být tak snadno směnitelná na hotovost nebo mohou vyžadovat výrazné slevy k likvidaci.

Čím vyšší je výsledek poměru, tím lepší je likvidita a finanční zdraví společnosti; čím je poměr nižší, tím je pravděpodobnější, že se společnost bude potýkat se splácením dluhů. Pohotová likvidita má tu výhodu, že jde o konzervativnější odhad toho, jak je společnost likvidní. Ve srovnání s jinými výpočty, které zahrnují potenciálně nelikvidní aktiva, je často lepším skutečným ukazatelem krátkodobých hotovostních schopností.

Obecně platí, že vyšší hodnota je lepší. Je to proto, že čitatel vzorce (nejlikvidnější oběžná aktiva) bude vyšší než jmenovatel vzorce (krátkodobé závazky). Vyšší poměr signalizuje, že společnost může být likvidnější a rychle generovat hotovost v případě nouze. Ale také velmi vysoký poměr nemusí být lepší. Společnost může například sedět na velmi velkém hotovostním zůstatku. Tento kapitál by mohl být použit k růstu společnosti nebo k investicím na nových trzích. Často existuje tenká hranice mezi vyvažováním krátkodobých potřeb hotovosti a utrácením kapitálu na dlouhodobý potenciál.

Co se stane, když ukazatel ukazuje, že firma není likvidní? V tomto případě může krize likvidity nastat i ve zdravých společnostech - pokud nastanou okolnosti, které znesnadňují plnění krátkodobých závazků, jako je splácení úvěrů a výplaty zaměstnancům nebo dodavatelům. Jedním z příkladů krize likvidity z historie je globální úvěrová krize v letech 2007–08, kdy mnoho společností zjistilo, že nejsou schopny zajistit krátkodobé financování na splacení svých okamžitých závazků. Pokud se nepodaří najít nové financování, může být společnost nucena likvidovat majetek v rámci výprodeje nebo požádat o ochranu před bankrotem.

Okamžitá likvidita (Cash ratio)

Někdy se jí říká likvidita I. stupně. Je právem považována za nejpřísnější likvidní ukazatel, neboť nám udává schopnost zaplatit své krátkodobé závazky „ihned“ - tedy pomocí hotovosti, peněz na bankovních účtech, šeky či krátkodobými cennými papíry. Ukazatel ponechává v čitateli pouze nejvíce likvidní složku - (krátkodobý) finanční majetek obsahující hotovost, bankovní účty a případně i krátkodobý finanční majetek (krátkodobé cenné papíry).

Poměr hotovosti je měřítkem likvidity společnosti. Vypočítává poměr celkových peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů společnosti k jejím krátkodobým závazkům. Tato metrika hodnotí schopnost společnosti splatit svůj krátkodobý dluh hotovostí nebo téměř hotovostními zdroji, jako jsou snadno obchodovatelné cenné papíry. Tyto informace jsou užitečné pro věřitele, když se rozhodují, kolik peněz, pokud vůbec nějaké, by byli ochotni půjčit společnosti.

	finanční majetek
Okamžitá likvidita =	--------------------------------------
	krátkodobé závazky

(doporučená hodnota je v rozmezí 0,2 - 0,5)

 

Výsledek je menší než 1 - Na splacení krátkodobého dluhu je po ruce nedostatek hotovosti. To nemusí být špatné, pokud má společnost podmínky, které zkreslují její rozvahy, jako jsou dlouhé úvěrové podmínky s dodavateli, efektivně řízené zásoby a velmi málo úvěrů poskytovaných svým zákazníkům. Poměr hotovosti nižší než jedna někdy naznačuje, že společnosti hrozí finanční potíže. Nízký peněžní poměr však může být také indikátorem specifické strategie společnosti, která vyžaduje udržování nízkých hotovostních rezerv, například proto, že prostředky jsou využívány k expanzi.

Výsledek je větší než 1 - Společnost má více peněz a peněžních ekvivalentů než krátkodobých závazků. Může pokrýt všechny krátkodobé dluhy a v této situaci ještě jí zbývá hotovost.

Vyšší peněžní poměr je obecně lepší, ale může také vypovídat o tom, že společnost neefektivně využívá hotovost nebo nemaximalizuje potenciální přínos nízkonákladových půjček místo investic do ziskových projektů nebo do růstu společnosti. Vysoký peněžní poměr může také naznačovat, že se společnost obává o budoucí zisky a hromadí ochranný kapitálový polštář.

Poměr hotovosti se v jednotlivých odvětvích liší, protože některá odvětví spoléhají více na krátkodobý dluh a financování, tedy ta odvětví, která spoléhají na rychlý obrat zásob. Obecně se upřednostňuje poměr vyšší než jedna. Poměr nižší než 0,5 je považován za rizikový, protože firma má dvakrát větší krátkodobý dluh ve srovnání s její hotovostí.

Provozní pohotová likvidita (Operational prompt liquidity)

Likvidita je „očištěna“ o ne zrovna příliš likvidní položku - zásoby. Vyjadřuje, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti (pokladna či bankovní účet) je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. Tento ukazatel odečítá z oběžných aktiv jejich nejméně likvidní složku - zásoby, popř. také dlouhodobé pohledávky a je tak vhodný v odvětvích, kde firma musí ze své podstaty držeb vysoké stavy zásob. Tento ukazatel poměřuje krátkodobé pohledávky + finanční majetek s krátkodobými závazky. Na rozdíl od pohotové likvidity nebere v úvahu krátkodobé bankovní úvěry. Doporučená hodnota se pohybuje kolem 1,2.

	krátkodobé pohledávky + finanční majetek
Provozní pohotová likvidita =	----------------------------------------------------------------------------- * 100 [%]
	krátkodobé závazky - závazky k úvěrovým institucím

 

Čím vyšší je výsledek poměru, tím lepší je likvidita a finanční zdraví společnosti; čím je poměr nižší, tím je pravděpodobnější, že se společnost bude potýkat se splácením dluhů. Pohotová likvidita má tu výhodu, že jde o konzervativnější odhad toho, jak je společnost likvidní. Ve srovnání s jinými výpočty, které zahrnují potenciálně nelikvidní aktiva, je často lepším skutečným ukazatelem krátkodobých hotovostních schopností.

Obecně platí, že vyšší hodnota je lepší. Vyšší poměr signalizuje, že společnost může být likvidnější a rychle generovat hotovost v případě nouze. Ale také velmi vysoký poměr nemusí být lepší. Společnost může například sedět na velmi velkém hotovostním zůstatku.

Co se stane, když ukazatel ukazuje, že firma není likvidní? V tomto případě může krize likvidity nastat i ve zdravých společnostech - pokud nastanou okolnosti, které znesnadňují plnění krátkodobých závazků, jako je splácení úvěrů a výplaty zaměstnancům nebo dodavatelům.

Poměr čistého pracovního kapitálu (Net Working Capital Ratio)

Poměr čistého pracovního kapitálu je ukazatel likvidity, který měří schopnost firmy financovat své krátkodobé závazky z čistého pracovního kapitálu. Tento ukazatel hodnotí, jak efektivně firma spravuje svůj pracovní kapitál, což zahrnuje oběžná aktiva (krátkodobá aktiva) a krátkodobé závazky. Zjišťuje podíl čistého pracovního kapitálu na celkových aktivech firmy. Čistý pracovní kapitál je rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak dobře firma využívá svůj pracovní kapitál na pokrytí krátkodobých závazků a na podporu svých operací.

	čistý pracovní kapitál
Podíl pracovního kapitálu =	-----------------------------------
	celková aktiva

K zvýšení čistého pracovního kapitálu dochází zvyšováním oběžných aktiv nebo snižováním krátkodobých závazků, naopak ke snižování čistého pracovního kapitálu dochází snižováním oběžných aktiv nebo zvyšováním krátkodobých závazků.

Vyšší hodnota (např. 0,1 a více) ukazatele ukazuje, že firma má silnou likvidní pozici a dostatek čistého pracovního kapitálu na podporu svých operací a na pokrytí krátkodobých závazků. To je znakem dobrého finančního zdraví. Střední hodnota (okolo 0 až 0,1) naznačuje, že firma má přiměřenou úroveň čistého pracovního kapitálu ve srovnání s celkovými aktivy. To je obvykle přijatelné, ale může vyžadovat pečlivější řízení, aby se zajistila dostatečná likvidita. Nízká nebo záporná hodnota ukazatele může signalizovat problémy s likviditou, protože firma nemusí mít dostatek čistého pracovního kapitálu na pokrytí svých krátkodobých závazků, což může vést k finanční nestabilitě.

Poměr čistého pracovního kapitálu je důležitý ukazatel pro finanční manažery, investory a věřitele, kteří chtějí posoudit, jak efektivně firma spravuje svůj pracovní kapitál a jaká je její schopnost splácet krátkodobé závazky. Tento ukazatel pomáhá identifikovat silné a slabé stránky v řízení oběžných prostředků a poskytuje vodítko pro optimalizaci finančních strategií.

Poměr čistého pracovního kapitálu ke krátkodobým závazkům (Net Working Capital to Current Liabilities Ratio)

Poměr čistého pracovního kapitálu ke krátkodobým závazkům je finanční ukazatel, který měří, jaký podíl čistého pracovního kapitálu firma má ve srovnání se svými krátkodobými závazky. Tento ukazatel poskytuje vhled do toho, jak dobře firma pokrývá své krátkodobé závazky z prostředků dostupných ve formě čistého pracovního kapitálu.

	oběžná aktiva - krátkodobé závazky
Poměr čistého prac. kapitálu ke krátk.závazkům =	----------------------------------------------------
	krátkodobé závazky

 

Pokud je ukazatel vyšší než 1, firma má více čistého pracovního kapitálu než krátkodobých závazků, což je pozitivní znak dobré likvidity. Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma má dostatečný čistý pracovní kapitál na pokrytí svých krátkodobých závazků, což zlepšuje její finanční stabilitu a schopnost splácet dluhy.

Hodnota pod číslem 1 naznačuje, že firma má méně čistého pracovního kapitálu než krátkodobých závazků, což může znamenat potenciální problémy s likviditou. Firma nemá dostatek čistého pracovního kapitálu, což může zvýšit riziko platební neschopnosti nebo potřebu externího financování.

Krytí zásob čistým pracovním kapitálem (Coverage Net Working Capital to Inventory)

Krytí zásob pracovním kapitálem je ukazatel likvidity, který měří, do jaké míry jsou zásoby financovány čistým pracovním kapitálem firmy. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak efektivně firma využívá svůj pracovní kapitál na pokrytí zásob, což je klíčové pro řízení likvidity a provozní efektivity.

Ukazatel Krytí zásob pracovním kapitálem zjišťuje, jakou část zásob je schopna firma pokrýt svým čistým pracovním kapitálem (rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky). Tím pomáhá hodnotit, jak dobře firma spravuje svůj pracovní kapitál vzhledem k zásobám, které má na skladě.

	čistý pracovní kapitál
Krytí zásob pracovním kapitálem =	----------------------------------
	zásoby

Ukazatel měří schopnost firmy financovat zásoby ze svého čistého pracovního kapitálu, což je důležité pro udržení provozní likvidity a minimalizaci rizika nadměrného zadlužení k financování zásob. Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma efektivně spravuje svůj pracovní kapitál a má dostatek prostředků na krytí svých zásob, což podporuje provozní stabilitu. Nižší hodnoty ukazatele mohou naznačovat, že firma není schopna pokrýt své zásoby čistým pracovním kapitálem, což může vést k problémům s likviditou nebo potřebě financovat zásoby z externích zdrojů.

Hodnota vyšší než 1 znamená, že firma má dostatek čistého pracovního kapitálu na pokrytí svých zásob, což je pozitivní znak efektivního řízení pracovního kapitálu a dobré likvidity. Hodnota rovna 1 ukazuje, že firma má právě dostatek čistého pracovního kapitálu na pokrytí svých zásob. To je minimální požadavek na zajištění likvidity. Hodnota pod 1 signalizuje, že firma nemá dostatek čistého pracovního kapitálu na krytí svých zásob, což může znamenat potenciální problémy s likviditou a naznačovat závislost na krátkodobém financování nebo dluzích.

Čistý zůstatek likvidních prostředků (Net Liquid Balance)

Ukazuje čistý likvidní stav firmy po odečtení krátkodobých závazků od dostupné hotovosti a peněžních ekvivalentů. Jedná se o finanční ukazatel, který měří čistou likviditu firmy, tedy částku, kterou firma má k dispozici po pokrytí svých krátkodobých závazků z nejlikvidnějších aktiv. Tento ukazatel poskytuje přesnější pohled na likviditu firmy, než obecné ukazatele likvidity, protože se zaměřuje pouze na hotovost a velmi likvidní aktiva.

Čistý zůstatek likvidních prostředků = hotovost a peněžní ekvivalenty - krátkodobé závazky

 

Kladná hodnota ukazatele znamená, že firma má více hotovosti a peněžních ekvivalentů, než kolik činí její krátkodobé závazky, což je pozitivní znak dobré likvidity. Hodnota blízká nule naznačuje, že firma má zhruba tolik likvidních prostředků, kolik potřebuje na pokrytí svých krátkodobých závazků. Záporná hodnota ukazatele říká, že firma nemá dostatek likvidních prostředků na pokrytí krátkodobých závazků, což může signalizovat potenciální problémy s likviditou.

Ukazatel je často používán finančními analytiky, investory a věřiteli k posouzení krátkodobé finanční stability firmy. Ukazuje, jak dobře firma spravuje své likvidní prostředky a jak je připravena čelit okamžitým finančním závazkům. Tento ukazatel je zvláště důležitý pro firmy s vysokými výkyvy v hotovostních tocích nebo pro ty, které se pohybují v odvětvích s vysokou volatilitou příjmů, kde je schopnost rychlé reakce na změny v cash flow klíčová pro udržení finanční stability.

Defenzivní intervalový poměr (Defensive Interval Ratio)

Ukazatel defenzivního intervalu je poměr, který měří počet dní, během kterých může společnost pokračovat ve své činnosti bez nutnosti použití svých dlouhodobých aktiv nebo cizích finančních zdrojů. Měří, kolik dní může firma pokrýt své provozní výdaje z dostupných oběžných aktiv bez nutnosti generovat další příjmy. Alternativně na to lze nahlížet jako na dobu, po kterou může společnost fungovat a spoléhat se pouze na likvidní aktiva. Předpokládejme například, že společnost ABC má DIR 45 dní. To znamená, že společnost ABC může fungovat 45 dní, aniž by byla nucena čerpat z dlouhodobých aktiv nebo jakýchkoli jiných finančních zdrojů.

Vypočítá se vydělením celkových oběžných aktiv společnosti svými denními provozními náklady. Způsob, jak zjistit průměrné denní výdaje, je poznamenat si náklady na prodané zboží a roční provozní náklady. Poté musíme odečíst veškeré nepeněžní poplatky, jako jsou odpisy , amortizace atd. Nakonec číslo vydělíme 365 dny, abychom dostali průměrné denní výdaje. Z českých účetních výkazů to takto zcela vyčíst nejde a asi nejlepší je sečíst položky výsledovky výkonová spotřeba, osobní náklady a ostatní provozní náklady.

	oběžná aktiva
Poměr defenzivního intervalu =	---------------------------------------------------- [dny]
	průměrné denní provozní náklady

 

Výhodná je vyšší hodnota ukazatele, protože ukazuje, že společnost má více likvidity. Co se považuje za dobrou hodnotu ukazatele? Neexistuje žádná konkrétní odpověď, protože se může lišit společnost od společnosti na základě konkrétního odvětví a situace. Nicméně dobrá hodnota ukazatele může být vyšší než 50 dnů a více.

 

 

Ukazatelé aktivity (Activity ratios)

Tento list poskytuje informace o tom, jak efektivně se ve firmě hospodaří s aktivy (majetkem, pohledávkami, zásobami...), tedy respektive, jak dlouho jsou v nich vázány finanční prostředky. Tedy jak podnik využívá svá aktiva, zda disponuje nevyužívanými kapacitami, zda má firma dostatek produktivních aktiv. Pokud má podnik více aktiv, než je potřeba, vznikají zbytečné náklady, pokud jich má naopak málo, přichází o možné tržby. Ukazatele hospodářské aktivity se obvykle vyjadřují ve dvou formách - době obratu či rychlosti obratu aktiv.

Zjištění objemu a doby, po kterou je kapitál vázán v jednotlivých formách majetku firmy, má význam pro zjištění potřebného objemu kapitálu k realizaci činnosti firmy a k získání zisku. Podstatou podnikání je totiž kapitál v peněžní podobě „protáhnout“ výrobními a prodejními procesy ve firmě a na konci výrobního cyklu ho získat opět v peněžní podobě, ovšem navýšený o zisk. Podstatou všech ukazatelů aktivity firmy je srovnávání tržeb za dané období se zkoumanými složkami aktiv.

Ukazatele aktivity se obvykle vyjadřují ve dvou formách - době obratu či rychlosti obratu aktiv a pasiv

1) Ukazatel obratu (rychlosti obratu)

	tržby nebo náklady za určité období
Rychlost obratu položky, někdy nazývána jen jako obrat   =	---------------------------------------------------------
	zvolená položka aktiv nebo pasiv

2) Doba obratu

	zvolená položka aktiv nebo pasiv
Doba obratu položky aktiv nebo pasiv   =   365  *	------------------------------------------------------
	tržby nebo náklady za určité období

 

Obrat celkových aktiv (Asset Turnover Ratio)

Označovaný též jako produktivita vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv ve firmě. Ukazuje, jak se zhodnocují naše aktiva ve výrobní činnosti firmy bez ohledu na zdroje jejich krytí.

Jedná se o komplexního ukazatele měřící rychlost obratu použitých celkových aktiv, tj. ukazatel udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Při mezipodnikovém srovnání je nutné zohlednit stáří stálých aktiv a dát pozor na rozdíly dané zvolenou odpisovou metodou.

	tržby
Obrat aktiv =	-------------------------------------
	průměrná celková aktiva

Doporučenou hodnotou pro podniky činné v oblasti strojírenství je index v rozmezí 1 - 1,5.

 

Obvykle se ukazatel obratu aktiv vypočítává na roční bázi. Čím vyšší je poměr obratu aktiv, tím lepší je výkon společnosti, protože vyšší poměry znamenají, že společnost generuje více příjmů na dolar aktiv. Poměr obratu aktiv bývá u společností v určitých odvětvích vyšší než u jiných. Například maloobchodní a spotřebitelské hlavní produkty mají relativně malou základnu aktiv, ale mají vysoký objem prodeje – mají tedy nejvyšší průměrný poměr obratu aktiv. Naopak firmy v sektorech, jako jsou veřejné služby a nemovitosti, mají velkou základnu aktiv a nízký obrat aktiv.

Zatímco investoři mohou používat poměr obratu aktiv k porovnání podobných akcií, metrika neposkytuje všechny podrobnosti, které by byly užitečné pro analýzu akcií. Ukazatel obratu aktiv společnosti v kterémkoli jednotlivém roce se může podstatně lišit od předchozích nebo následujících let. Investoři by měli přezkoumat trend v poměru obratu aktiv v průběhu času, aby zjistili, zda se využití aktiv zlepšuje nebo zhoršuje.

Ukazatele obratu aktiv se v různých průmyslových odvětvích liší, takže by se měly porovnávat pouze poměry společností, které jsou ve stejném odvětví. Například společnosti z oblasti maloobchodu nebo služeb mají relativně malou základnu aktiv v kombinaci s vysokým objemem prodeje. To vede k vysoké průměrné obrátce aktiv. Mezitím firmy v sektorech, jako jsou veřejné služby nebo výroba, mívají velkou základnu aktiv, což se promítá do nižšího obratu aktiv.

Obrat stálých aktiv (Fixed Asset Turnover Ratio)

Je ukazatelem efektivnosti využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a ostatního dlouhodobého hmotného najetku. Případná nepříznivá hodnota signalizuje její nízké využití a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití svých výrobních kapacit. Zároveň je upozorněním pro manažery, aby omezili firemní investice.

Ukazatel obratu stálých aktiv vyjadřuje, jaká výše tržeb byla vyprodukována z 1 Kč celkového majetku podniku. Je často využíván při komparativní analýze. Pokud výsledná hodnota ukazatele rychlosti obratu stálých aktiv je nízká, je vhodné zvyšovat tržby nebo odprodávat aktiva.

	tržby
Obrat stálých aktiv =	---------------------------------
	průměrná stálá aktiva

Doporučuje se, aby hodnota dosahovala v průměru 5,1.

Poměr se běžně používá jako metrika ve zpracovatelských odvětvích, která provádějí podstatné nákupy stálých aktiv za účelem zvýšení produkce. Když společnost provede tak významné nákupy, investoři tento ukazatel v následujících letech bedlivě sledují, aby zjistili, zda ji nový dlouhodobý majetek společnosti odměňuje zvýšeným prodejem.

Vyšší poměr obratu svědčí o vyšší efektivitě při řízení investic do fixních aktiv, ale neexistuje přesné číslo nebo rozmezí, které by určovalo, zda společnost byla efektivní při generování příjmů z takových investic. Z tohoto důvodu je důležité, aby analytici a investoři porovnávali nejnovější poměr společnosti jak s jejími vlastními historickými poměry, tak s hodnotami poměrů z obdobných společností a/nebo s průměrnými poměry pro odvětví společnosti jako celek.

Výrobní společnosti často upřednostňují poměr obratu stálých aktiv před poměrem obratu aktiv, protože chtějí získat co nejlepší představu o tom, jak se daří jejich kapitálovým investicím. Společnosti s menším objemem stálých aktiv, jako je maloobchodník, mohou mít menší zájem o tento ukazatel ve srovnání s tím, jak jsou využívána jiná aktiva, jako jsou zásoby.

Společnosti s vyššími ukazateli obratu stálých aktiv vydělávají více peněz za každou korunu, kterou investovali do stálých aktiv. Pro většinu je lepší vyšší poměr obratu fixních aktiv.

Ukazatel obratu stálých aktiv nezahrnuje žádné firemní náklady. Ukazatel proto analytikům neříká, zda je společnost dokonce zisková. Společnost může generovat rekordní tržby a efektivně využívat svá stálá aktiva; společnost však může mít také rekordní úrovně variabilních, administrativních nebo jiných nákladů.

Obrat pohledávek (Receivables Turnover Ratio)

Ukazatel doby obratu pohledávek měří rychlost/dobu s jakou společnost zinkasuje v průměru své pohledávky. Jedná se o kvantifikaci efektivity společnosti při vymáhání pohledávek od klientů a řízení jejího úvěrového procesu. Efektivní společnost má vyšší poměr obratu pohledávek, zatímco neefektivní společnost má poměr nižší.

Pohledávky jsou ve skutečnosti bezúročné půjčky, které mají krátkodobý charakter a společnosti je poskytují svým zákazníkům. Poměr také měří, kolikrát se pohledávky společnosti za určité časové období přemění na hotovost. Obrat pohledávek se počítá na roční, čtvrtletní nebo měsíční bázi.

	tržby
Obrat pohledávek =	-----------------------------------
	průměrné pohledávky

 

Vysoká obrátkovost pohledávek může naznačovat, že vymáhání pohledávek společnosti je efektivní a že má vysoký podíl kvalitních zákazníků, kteří rychle splácejí své dluhy. Vysoký poměr obratu pohledávek může také naznačovat, že společnost funguje na hotovostním základě. Vysoký poměr může také naznačovat, že společnost je konzervativní, pokud jde o poskytování úvěrů svým zákazníkům. Na druhou stranu příliš konzervativní úvěrová politika může potenciální zákazníky odradit. Tito zákazníci pak mohou obchodovat s konkurencí, která jim může nabídnout a rozšířit úvěr, který potřebují.

Nízká obrátkovost pohledávek není dobrá věc. Může to být způsobeno neadekvátním procesem vymáhání, špatnými úvěrovými politikami nebo zákazníky, kteří nejsou finančně životaschopní nebo bonitní. Nízká míra obratu obvykle znamená, že společnost by měla přehodnotit svou úvěrovou politiku, aby zajistila včasné inkaso svých pohledávek. V některých případech však nízké poměry nejsou vždy špatné. Pokud například distribuční divize společnosti funguje špatně, může se stát, že nedodává zákazníkům správné zboží včas. V důsledku toho by se odběratelé mohli opozdit se splácením svých pohledávek, což by snížilo obrat pohledávek společnosti.

Stejně jako ostatní finanční ukazatele je ukazatel obratu pohledávek nejužitečnější při srovnání mezi časovými obdobími nebo různými společnostmi. Společnost může například porovnávat ukazatele obratu pohledávek společností, které působí ve stejném odvětví. Na tomto příkladu může společnost lépe pochopit, zda je zpracování jejích úvěrových prodejů v souladu s konkurencí, nebo zda za její konkurencí zaostává.

V čitateli ukazatele obratu pohledávek v anglofonním prostředí bývají čisté úvěrové tržby (Net Credit Sales), tedy částka příjmů, kterou společnost získala a která byla uhrazena prostřednictvím úvěru. Tento údaj nezahrnuje hotovostní tržby, protože při hotovostních tržbách nevznikají pohledávky. Čisté úvěrové tržby zahrnují také prodejní slevy nebo vrácení od zákazníků a počítají se jako hrubé úvěrové tržby snížené o tyto zbytkové slevy. Z českých účetních výkazů ale tuto hodnotu nezískáme, proto používáme celkové tržby.

Obrat závazků (Payable Turnover Ratio)

Ukazatel obratu závazků je krátkodobá míra likvidity, která se používá ke kvantifikaci sazby, kterou společnost vyplácí své dodavatele. Ukazuje, kolikrát společnost splatí své závazky během určitého období.

Závazky jsou krátkodobý dluh, který společnost dluží svým dodavatelům a věřitelům. Ukazatel obratu závazků může odhalit, jak efektivní je společnost při splácení toho, co dluží v průběhu roku.

	náklady na prodané zboží (COGS) + konečné zásoby - počáteční zásoby
Obrat závazků =	-------------------------------------------------------------------------------------------------------
	průměrné závazky

 

Investoři mohou pomocí ukazatele obratu závazků určit, zda má společnost dostatek hotovosti nebo příjmů, aby splnila své krátkodobé závazky. Věřitelé mohou tento poměr použít k měření, zda společnosti poskytnout nové úvěry.

Měřeno v čase, klesající hodnota obratu závazků ukazuje, že společnosti trvá vyplacení dodavatelů déle než v předchozích obdobích. To by mohlo signalizovat, že společnost je ve finanční tísni. Případně by klesající poměr mohl také znamenat, že společnost vyjednala se svými dodavateli jiné platební podmínky.

Když se hodnota obratu závazků zvýší, společnost vyplácí dodavatele rychleji než v předchozích obdobích. Znamená to, že společnost má k dispozici dostatek hotovosti, aby mohla včas splatit své krátkodobé dluhy. To může naznačovat, že společnost efektivně řídí své dluhy a cash flow. Dlouhodobě rostoucí poměr by však také mohl naznačovat, že společnost nereinvestuje peníze zpět do svého podnikání. To by mohlo mít za následek nižší tempo růstu a nižší zisky společnosti v dlouhodobém horizontu.

Stejně jako u všech finančních ukazatelů je užitečné porovnat obrat závazků společnosti se společnostmi ve stejném odvětví. To může investorům pomoci určit, jak je jedna společnost schopná platit své účty ve srovnání s ostatními. Na druhou stranu trvale vysoký nebo zvyšující se poměr, zejména ve srovnání s průmyslovým standardem, by mohl upozornit věřitele a investory na situaci, kdy společnost řádně neřídí své peníze a nereinvestuje do svého růstu. V důsledku toho by vysoký nebo nízký poměr neměl být považován za nominální hodnotu.

Poměr obratu závazků mezi 6 a 10 je považován za ideální. Poměr nižší než 6 naznačuje, že podnik nevytváří dostatečné příjmy, aby zaplatil svým dodavatelům ve vhodném časovém rámci. Odvětví samozřejmě fungují odlišně, a proto budou mít různé odvětví různé průměrné obratové poměry závazků.

Chcete-li zlepšit svůj poměr obratu k závazkům, můžete zlepšit své cash flow, znovu vyjednat podmínky se svým dodavatelem, platit účty před jejich splatností a používat automatizovaná platební řešení.

Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio)

Ukazatel obratu zásob je opravdu užitečná finanční metrika, zejména pro společnosti, které mají větší zásoby. Měří, kolikrát se zásoby společnosti prodají a vymění za určité období, obvykle za rok. Vyšší hodnota obratu zásob je obvykle lepší, i když vysoký obrat může mít své nevýhody.

	náklady na prodané zboží (COGS)
Obrat zásob =	-----------------------------------------------------
	průměrné zásoby

Doporučená hodnota pro tento ukazatel je od 4,5 do 6.

Stejně jako většina ostatních ukazatelů poskytuje analýza poměru obratu zásob ve spojení s oborovými benchmarky a historickými trendy cenné poznatky o provozní efektivitě a konkurenceschopnosti společnosti. Obratový poměr sám o sobě nemusí znamenat mnoho. Jeho sledování v čase nebo jeho porovnání s poměrem jiné společnosti však může být prozíravější. Obrat zásob je zvláště důležitý údaj pro maximalizaci efektivity prodeje zboží podléhajícího rychlé zkáze a jiného časově citlivého zboží.

Nízká obrátkovost zásob může být známkou slabého prodeje nebo nadměrné zásoby, známé také jako přezásobení. Mohlo by to znamenat problém s merchandisingovou strategií maloobchodního řetězce nebo nedostatečný marketing. Obecně řečeno, nízký poměr obratu zásob znamená, že produkt nejde z regálu, takže poptávka po produktu může být nízká. Vysoký poměr obratu zásob na druhé straně naznačuje silné prodeje. Případně to může být důsledek nedostatečného zásobování. Co se počítá jako „dobrý“ poměr obratu zásob, bude záviset na benchmarku pro dané odvětví. Obecně platí, že průmyslová odvětví skladující produkty, které jsou relativně levné, mívají vyšší poměry obratu zásob než ty, které prodávají položky s velkými cenami. Ukazatele obratu zásob a pohledávek jsou pro společnosti v sektoru spotřebního baleného zboží extrémně důležité.

Obrat pracovního kapitálu (Working Capital Turnover Ratio)

Obrat pracovního kapitálu je poměr, který měří, jak efektivně společnost využívá svůj pracovní kapitál k podpoře prodeje a růstu. Obrat pracovního kapitálu měří vztah mezi finančními prostředky použitými k financování provozu společnosti a výnosy, které společnost vytváří, aby pokračovala v provozu a dosáhla zisku.

	tržby
Obrat pracovního kapitálu =	----------------------------------------
	průměrný pracovní kapitál

 

Vysoká míra obratu ukazuje, že management je velmi efektivní při využívání krátkodobých aktiv a pasiv společnosti k podpoře prodeje. Generuje vyšší tržby za každou korunu pracovního kapitálu. Nízký poměr může znamenat, že podnik investuje do příliš mnoha pohledávek a zásob, aby podpořil svůj prodej. To by mohlo vést k nadměrnému množství nedobytných pohledávek nebo zastaralých zásob.

Vysoká míra obratu pracovního kapitálu ukazuje, že společnost funguje hladce a má omezenou potřebu dalšího financování. Peníze pravidelně přicházejí a odtékají, což podniku dává flexibilitu utrácet kapitál na expanzi nebo zásoby. Vysoký poměr může také poskytnout podniku konkurenční výhodu nad podobnými společnostmi jako měřítko ziskovosti. Extrémně vysoký poměr však může naznačovat, že podnik nemá dostatek kapitálu na podporu růstu tržeb. Společnost by se proto mohla brzy dostat do platební neschopnosti, pokud nezíská další kapitál na podporu tohoto růstu.

Analytici porovnávají poměry pracovního kapitálu s poměry jiných společností ve stejném odvětví, aby posoudili, jak efektivní je společnost při využívání svého pracovního kapitálu. Sledují, jak se poměr v čase měnil. Taková srovnání jsou však bezvýznamná, když se pracovní kapitál dostane do záporných hodnot, protože obrat pracovního kapitálu se pak také změní na záporný.

V anglofonním prostředí jsou v čitateli čisté tržby, což je součet hrubých tržeb mínus výnosy, povolenky a slevy. V českých účetních výkazech lze těžko tyto položky vyčíst.

Obrat výrobků (Finished Goods Turnover Ratio)

Ukazatel Obrat hotových výrobků je ukazatel aktivity, který měří, jak efektivně firma prodává své hotové výrobky. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak často firma prodává a nahrazuje své zásoby hotových výrobků během určitého období. Je klíčový pro hodnocení efektivity řízení zásob a celkové provozní výkonnosti firmy. Čím vyšší je obrat, tím efektivněji firma spravuje své zásoby hotových výrobků, což naznačuje dobrou poptávku po jejích produktech a účinné řízení zásob.

	tržby
Obrat výrobků =	---------------------------
	průměrné výrobky

Tento ukazatel ukazuje, jak efektivně firma řídí své zásoby hotových výrobků. Vyšší obrat znamená, že firma rychle prodává své hotové výrobky, což je pozitivní znak efektivního řízení zásob a silné poptávky po produktech. Ukazatel také poskytuje přehled o celkové provozní efektivitě firmy, protože vysoký obrat hotových výrobků často naznačuje silný prodejní výkon a účinné řízení výrobních procesů. Pomáhá firmě optimalizovat úroveň zásob hotových výrobků tak, aby minimalizovala náklady na skladování a riziko zastarání, a zároveň zajistila dostatečné zásoby pro uspokojení poptávky.

Vysoký obrat znamená, že firma rychle prodává své hotové výrobky, což je pozitivní znak efektivního řízení zásob a silné poptávky. Pomáhá také minimalizovat náklady na skladování a riziko zastarání zásob. Nízký obrat naznačuje, že firma může mít problémy s prodejem hotových výrobků, což může vést k nadbytečným zásobám, vyšším skladovacím nákladům a potenciálním problémům se zastaráním zásob.

Obrat pohledávek z obchodních vztahů (Trade receivables Turnover Ratio)

Ukazatel doby obratu pohledávek z obchodního styku měří rychlost/dobu s jakou společnost zinkasuje v průměru své pohledávky od odběratelů. Jedná se o kvantifikaci efektivity společnosti při vymáhání pohledávek od klientů a řízení jejího úvěrového procesu. Efektivní společnost má vyšší poměr obratu pohledávek, zatímco neefektivní společnost má poměr nižší.

Pohledávky jsou ve skutečnosti bezúročné půjčky, které mají krátkodobý charakter a společnosti je poskytují svým zákazníkům. Pokud společnost generuje prodej klientovi, může prodloužit podmínky o 30 nebo 60 dní, což znamená, že klient má 30 až 60 dní na zaplacení produktu. Poměr také měří, kolikrát se pohledávky společnosti za určité časové období přemění na hotovost.

	tržby
Obrat pohledávek z obchodního styku =	----------------------------------------------------------------
	průměrné pohledávky z obchodního styku

 

Vysoká obrátkovost pohledávek může naznačovat, že vymáhání pohledávek společnosti je efektivní a že má vysoký podíl kvalitních zákazníků, kteří rychle splácejí své dluhy. Vysoký poměr obratu pohledávek může také naznačovat, že společnost funguje na hotovostním základě. Vysoký poměr může také naznačovat, že společnost je konzervativní, pokud jde o poskytování úvěrů svým zákazníkům. Na druhou stranu příliš konzervativní úvěrová politika může potenciální zákazníky odradit. Tito zákazníci pak mohou obchodovat s konkurencí, která jim může nabídnout a rozšířit úvěr, který potřebují.

Nízká obrátkovost pohledávek není dobrá věc. Může to být způsobeno neadekvátním procesem vymáhání, špatnými úvěrovými politikami nebo zákazníky, kteří nejsou finančně životaschopní nebo bonitní. Nízká míra obratu obvykle znamená, že společnost by měla přehodnotit svou úvěrovou politiku, aby zajistila včasné inkaso svých pohledávek. V některých případech však nízké poměry nejsou vždy špatné. Pokud například distribuční divize společnosti funguje špatně, může se stát, že nedodává zákazníkům správné zboží včas. V důsledku toho by se odběratelé mohli opozdit se splácením svých pohledávek, což by snížilo obrat pohledávek společnosti.

Stejně jako ostatní finanční ukazatele je ukazatel obratu pohledávek nejužitečnější při srovnání mezi časovými obdobími nebo různými společnostmi. Společnost může například porovnávat ukazatele obratu pohledávek společností, které působí ve stejném odvětví. Na tomto příkladu může společnost lépe pochopit, zda je zpracování jejích úvěrových prodejů v souladu s konkurencí, nebo zda za její konkurencí zaostává.

Doba obratu zásob (Days Inventory Outstanding - DIO)

Udává, za jakou dobu firma průměrně prodá své zásoby. Jinak řečeno, jak dlouho tyto zásoby leží na skladě a vážou tak na sebe finanční prostředky. Pomocí ukazatele obratu zásob lze vypočítat, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána v určité formě zásob. Tento ukazatel udává počet dní, za něž se zásoba přemění v hotovost nebo pohledávku.

	průměrné zásoby
Doba obratu zásob = 365 *	-------------------------------------------------- [ve dnech]
	náklady na prodané zboží (COGS)

 

Vzhledem k tomu, že DSI udává dobu, po kterou je hotovost společnosti vázána v jejích zásobách, dává se přednost menší hodnotě DSI. Menší číslo znamená, že společnost efektivněji a častěji rozprodává své zásoby, což znamená rychlý obrat vedoucí k potenciálu vyšších zisků (za předpokladu, že prodeje jsou realizovány se ziskem). Na druhou stranu vysoká hodnota DSI naznačuje, že společnost se může potýkat se zastaralými, velkoobjemovými zásobami a možná do nich investovala příliš mnoho. Je také možné, že společnost může udržovat vysoké zásoby, aby dosáhla vysoké míry plnění objednávek, například v očekávání velkých prodejů během nadcházejícího sezónního prodeje.

Na toto číslo je však třeba nahlížet opatrně, protože často postrádá kontext. DSI se v jednotlivých odvětvích velmi liší v závislosti na různých faktorech, jako je typ produktu a obchodní model. Proto je důležité porovnávat hodnotu mezi společnostmi stejného sektoru. Společnosti v technologickém, automobilovém a nábytkářském sektoru si mohou dovolit držet své zásoby dlouho, ale ty, které podnikají s rychle se kazícím nebo rychloobrátkovým spotřebním zbožím, nikoli. Hodnoty DSI by proto měly být porovnávány podle odvětví.

V závislosti na dynamice trhu může být někdy preferována vysoká hodnota DSI. Pokud se v příštím čtvrtletí očekává nedostatečná dodávka konkrétního produktu, může být pro podnik lepší držet své zásoby a později je prodat za mnohem vyšší cenu, což v dlouhodobém horizontu povede k vyšším ziskům.

Výpočet doby obratu zásob je pro většinu podniků zásadní a zvláště důležitý pro maloobchodní společnosti nebo ty, kteří prodávají fyzické zboží. Zatímco poměr obratu zásob je jedním z nejlepších ukazatelů úrovně efektivity společnosti při obratu zásob a generování tržeb z těchto zásob, poměr doby obratu zásob jde o krok dále tím, že tento údaj uvádí do každodenního kontextu a poskytuje přesnější obraz o řízení zásob společnosti a celkové efektivitě.

Doba obratu pohledávek (Days Sales Outstanding - DSO)

Neboli doba splatnosti pohledávek nám říká, za jak dlouhou dobu (v průměru) nám zákazník zaplatí; tedy jak dlouhou dobu máme v těchto pohledávkách vázány naše finance.

Hodnota doby obratu pohledávek by měla odpovídat průměrné době splatnosti faktur. Standardní hodnota tohoto ukazatele pro všechny podniky je běžně uváděna kolem 30 dnů. V průběhu roku by měl vrcholový management kontrolovat ukazatel doby obratu pohledávek se stanovenou lhůtou splatnosti a porovnávat, zda inkaso probíhá v souladu se stanovenými podmínkami.

	pohledávky
Doba obratu pohledávek = 365 *	----------------------- [ve dnech]
	tržby

Vzhledem k zásadní důležitosti cash flow při řízení podniku je v nejlepším zájmu společnosti inkasovat své nesplacené pohledávky co nejrychleji. Společnosti mohou s relativní jistotou očekávat, že jejich nesplacené pohledávky budou uhrazeny. Ale kvůli principu časové hodnoty peněz je čas strávený čekáním na platbu ztracenými penězi. Definice „rychle splaceny“ závisí na typu podnikání. Ve finančním odvětví jsou běžné poměrně dlouhé platební lhůty. V zemědělství a palivovém průmyslu může být rychlá platba klíčová. Obecně platí, že malé podniky více spoléhají na stabilní peněžní tok než velké, diverzifikované společnosti.

Vysoké číslo doby obratu pohledávek ukazuje, že společnost dodává svůj produkt zákazníkům na úvěr a čeká dlouhou dobu na obdržení platby. To může vést k problémům s cash flow. Nízká hodnota znamená, že inkasování pohledávek společnosti trvá méně dní. Tato společnost rychleji získává peníze, které potřebuje k vytvoření nových obratů a zisků.

Pokud se hodnota ukazatele zvyšuje, je to varovný signál, že něco není v pořádku. Spokojenost zákazníků může klesat nebo mohou prodejci nabízet delší platební podmínky, aby zvýšili prodej. Možná společnost umožňuje zákazníkům se špatným úvěrem nakupovat na úvěr. Prudký nárůst hodnoty ukazatele může způsobit společnosti vážné problémy s cash flow. Obecně platí, že když se podíváte na peněžní tok dané společnosti, je užitečné sledovat hodnotu ukazatele této společnosti v průběhu času, abyste zjistili, zda hodnota má vzestupnou nebo sestupnou tendenci nebo zda existují nějaké vzorce v historii cash flow společnosti.

Dobrý nebo špatný poměr ukazatele se může lišit podle typu podnikání a odvětví, ve kterém společnost působí. To znamená, že číslo pod 45 je považováno za dobré pro většinu podniků. To naznačuje, že cash flow společnosti proudí přiměřeně efektivním tempem. Při použití ukazatele doby obratu pohledávek k porovnání peněžních toků řady společností byste měli porovnávat společnosti ve stejném odvětví s podobnými obchodními modely a čísly výnosů. Pokud se pokusíte porovnat společnosti v různých průmyslových odvětvích a různých velikostí, výsledky, které získáte, budou zavádějící, protože mají často velmi rozdílná měřítka a cíle ukazatele.

Ve jmenovateli ukazatele doby obratu pohledávek v anglofonním prostředí bývají čisté úvěrové tržby (Net Credit Sales), tedy částka příjmů, kterou společnost získala a která byla uhrazena prostřednictvím úvěru. Tento údaj nezahrnuje hotovostní tržby, protože při hotovostních tržbách nevznikají pohledávky. Čisté úvěrové tržby zahrnují také prodejní slevy nebo vrácení od zákazníků a počítají se jako hrubé úvěrové tržby snížené o tyto zbytkové slevy. Z českých účetních výkazů ale tuto hodnotu nezískáme, proto používáme celkové tržby.

Doba inkasa krátkodobých pohledávek (Days Sales Outstanding - Short-term)

Neboli doba splatnosti krátkodobých pohledávek nám říká, za jak dlouhou dobu (v průměru) nám zákazník zaplatí; tedy jak dlouhou dobu máme v těchto pohledávkách vázány naše finance.

Hodnota doby obratu pohledávek by měla odpovídat průměrné době splatnosti faktur. Standardní hodnota tohoto ukazatele pro všechny podniky je běžně uváděna kolem 30 dnů. V průběhu roku by měl vrcholový management kontrolovat ukazatel doby obratu pohledávek se stanovenou lhůtou splatnosti a porovnávat, zda inkaso probíhá v souladu se stanovenými podmínkami.

	krátkodobé pohledávky
Doba obratu krátkodobých pohledávek = 365 *	------------------------------------- [ve dnech]
	tržby

 

Doba odkladu plateb závazků (Days Payable Outstanding - DPO)

Doba úhrady závazků říká, za kolik dní (tj. s jakou dobou splatnosti) v průměru hradíme své závazky nebo jinými slovy, kolik dní čerpáme dodavatelský úvěr od našich dodavatelů a zaměstnanců. Je přitom nanejvýš vhodné, aby hodnota tohoto ukazatele byla vyšší než hodnota doby splatnosti pohledávek - jinými slovy, aby firma vůbec využívala bezúročných tzv. dodavatelských úvěrů.

	závazky
Doba obratu závazků = 365 *	-------------------------------------------------- [dny]
	náklady na prodané zboží (COGS)

Obecně platí, že společnost získává zásoby, veřejné služby a další potřebné služby na úvěr. Výsledkem jsou závazky společnosti uhradit krátkodobé platby vůči svým věřitelům nebo dodavatelům. Kromě skutečné částky, která má být zaplacena, se důležitým aspektem podnikání stává také načasování plateb – od data obdržení faktury do okamžiku, kdy platba skutečně odejde z účtu společnosti. Ukazatel se pokouší změřit tento průměrný časový cyklus pro odchozí platby.

Kromě toho může být nutné, aby společnost správně spravovala cash flow. Pokud společnost umožňuje svým zákazníkům 90denní lhůtu na zaplacení zboží, které si koupí, ale má pouze 30denní lhůtu na zaplacení svým dodavatelům a prodejcům může dojít k tomu, že společnost bude často náchylná k finanční krizi. Společnosti musí najít křehkou rovnováhu placení závazků.

Společnosti s vysokou hodnotou ukazatele mohou využít dostupné peníze pro krátkodobé investice a zvýšit svůj pracovní kapitál a volný peněžní tok. Vyšší hodnoty ukazatele však nemusí být pro podnikání vždy pozitivní. Pokud společnosti trvá příliš dlouho, než zaplatí svým věřitelům, riskuje ohrožení jejích vztahů s dodavateli a věřiteli, kteří mohou v budoucnu odmítnout nabídku obchodního úvěru nebo jej nabídnout za podmínek, které mohou být pro společnost méně výhodné. Společnost může také přijít o případné slevy za včasné platby, pokud jsou k dispozici, a může platit více, než je nutné.

Na druhou stranu nízká hodnota ukazatele naznačuje, že společnost platí své účty dodavatelům rychle, což může naznačovat, že společnost neefektivně řídí své cash flow. Nízká hodnota je považována za pozitivní znamení pro finanční zdraví společnosti, protože ukazuje, že společnost je schopna včas platit své účty. To také pomáhá udržovat dobré vztahy s dodavateli. Nízká hodnota ukazatele však může také naznačovat, že společnost nevyužívá slev nabízených dodavateli za včasnou platbu.

Typické hodnoty DPO se v různých průmyslových odvětvích značně liší a nemá cenu porovnávat tyto hodnoty v různých sektorových společnostech. Vedení firmy má místo toho porovnávat hodnotu s průměrem v rámci svého odvětví, aby zjistilo, zda platí svým dodavatelům příliš rychle nebo příliš pomalu.

Doba odkladu plateb krátkodobých závazků (Days Payable Outstanding - Short-term)

Doba úhrady krátkodobých závazků říká, za kolik dní (tj. s jakou dobou splatnosti) v průměru hradíme své závazky nebo jinými slovy, kolik dní čerpáme dodavatelský úvěr od našich dodavatelů a zaměstnanců. Je přitom nanejvýš vhodné, aby hodnota tohoto ukazatele byla vyšší než hodnota doby splatnosti pohledávek - jinými slovy, aby firma vůbec využívala bezúročných tzv. dodavatelských úvěrů.

	krátkodoné závazky
Doba obratu krát. závazků = 365 *	------------------------------------------------- [ve dnech]
	náklady na prodané zboží (COGS)

Doba obratu hotovosti (Cash Conversion Cycle)

Doba obratu hotovosti je doba, která uplyne mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Skládá se z:

• Doba obratu zásob (Days Inventory Outstanding - DIO): Počet dní, za které firma prodá své zásoby.
• Doba inkasa pohledávek (Days Sales Outstanding - DSO): Počet dní, za které firma inkasuje platby za své pohledávky od zákazníků.
• Doba odkladu plateb závazků (Days Payables Outstanding - DPO): Počet dní, za které firma zaplatí své závazky vůči dodavatelům.

Doba obratu hotovosti, je klíčový finanční ukazatel, který měří dobu, za kterou firma přemění své investice do zásob a jiných vstupů zpět na hotovostní tok z prodeje. Doba obratu hotovosti je komplexní ukazatel, který kombinuje několik aspektů řízení pracovního kapitálu, včetně správy zásob, pohledávek a závazků. Doba obratu hotovosti měří dobu, kterou firmě trvá, než přemění vstupy (suroviny, zboží) na hotovost získanou z prodeje. Jedná se o souhrnný ukazatel efektivity řízení pracovního kapitálu, který zohledňuje, jak rychle firma prodává zásoby, inkasuje pohledávky a splácí své závazky.

Doba obratu hotovosti =	Doba obratu zásob + Doba inkasa pohledávek - Doba odkladu plateb závazků

Nižší doba obratu hotovosti znamená, že firma rychleji přeměňuje své zásoby a pohledávky na hotovost, což zlepšuje její likviditu a schopnost financovat další operace. Kratší cyklus je obecně považován za pozitivní. Vyšší doba obratu hotovosti naznačuje, že firmě trvá déle přeměnit investice do zásob a pohledávek na hotovost. To může vést k problémům s likviditou, pokud je cyklus příliš dlouhý, což může znamenat, že firma potřebuje více externího financování.

Jak výpočet ukazatele Doby obratu hotovosti pomáhá řídit podnikání:

• Optimalizace pracovního kapitálu -pomáhá managementu identifikovat oblasti, kde je možné zlepšit řízení zásob, urychlit inkasování pohledávek nebo optimalizovat platby závazků.
• Zlepšení likvidity - nižší hodnota ukazatele zlepšuje likviditu, což firmě umožňuje mít více hotovosti k dispozici pro operativní potřeby, investice nebo snižování dluhu.
• Srovnání s konkurencí - umožňuje srovnání s konkurenčními firmami ve stejném odvětví, což poskytuje přehled o relativní efektivitě řízení pracovního kapitálu.
• Finanční plánování - pomáhá při plánování cash flow a v rozhodování o potřebách financování.

 

 

Ukazatelé zadluženosti (Leverage ratios)

Přináší informace týkající se úvěrového zatížení firmy. To je jistě do určité míry žádoucí, ale nesmí to firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady. Vyšší zadluženost je proto možná, ale jen v případě vyšších hodnot firemní rentability.

Ukazatelé zadluženosti vyjadřují zejména vztah mezi cizími a vlastními zdroji firmy. Tedy míru, do jaké je podnik financován cizími zdroji. Zadluženost obecně nemusí být negativní charakteristikou firmy. Její růst ve stabilní firmě totiž přispívá ke zvyšování rentability (efekt finanční páky). S rostoucí zadlužeností však roste riziko, že společnost bude mít problémy se splácením úroků a dostane se do nepříznivé finanční situace. Obecně platí, že je vhodné vypočítané ukazatele sledovat v porovnání s odvětvím a s konkurenty společnosti. Zároveň je vhodné sledovat vývoj ukazatelů v čase.

Celková zadluženost (Debt Ratio)

Ukazatel zadluženosti bývá též označován jako ukazatel věřitelského rizika (angl. debt ratio). Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Zadluženost ovlivňuje nejen riziko věřitelů, ale také celkovou výnosnost podniku, neboť použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. Ukazatel má velký význam zejména pro dlouhodobé věřitele.

	cizí zdroje
Celková zadluženost =	----------------------- * 100 [%]
	celková aktiva

 

Termín celková zadluženost se vztahuje k finančnímu poměru, který měří rozsah pákového efektu společnosti. Ukazatel dluhu je definován jako poměr celkového dluhu k celkovým aktivům, vyjádřený v desetinných číslech nebo procentech. Lze jej interpretovat jako podíl aktiv společnosti, který je financován dluhem.

Poměr větší než 1 ukazuje, že značná část aktiv společnosti je financována dluhem, což znamená, že společnost má více závazků než aktiv. Vysoký poměr naznačuje, že společnost může být vystavena riziku nesplácení svých úvěrů, pokud úrokové sazby náhle vzrostou. Poměr nižší než 1,0 znamená, že větší část aktiv společnosti je financována vlastním kapitálem.

Míra zadlužení 30 % může být příliš vysoká pro odvětví s nestálými peněžními toky, ve kterém se většina podniků zadlužuje jen málo. Společnost s vysokou mírou zadlužení ve srovnání s jejími protějšky by pravděpodobně považovala za drahé půjčovat si a mohla by se dostat do krize, pokud se změní okolnosti. Naopak úroveň dluhu 40 % může být snadno zvládnutelná pro společnost v odvětví, jako jsou veřejné služby, kde jsou peněžní toky stabilní a vyšší poměr dluhu je normou.

Míra zadlužení neodhaluje typ dluhu ani kolik to bude stát. Období a úrokové sazby různých dluhů se mohou lišit, což může mít podstatný vliv na finanční stabilitu společnosti. Kromě toho míra zadlužení závisí na účetních informacích, které mohou vykládat nebo manipulovat se zůstatky účtů, jak je požadováno pro externí zprávy. Míra zadlužení je konstantním ukazatelem finanční situace společnosti v určitém časovém okamžiku. Akvizice, prodeje nebo změny cen aktiv jsou jen některé z proměnných, které mohou rychle ovlivnit míru zadlužení.

Co se počítá jako dobrý poměr dluhu, bude záviset na povaze podnikání a jeho odvětví. Obecně řečeno, poměr dluhu k vlastnímu kapitálu nebo dluhu k aktivům pod 1,0 by byl považován za relativně bezpečný, zatímco poměr 2,0 nebo vyšší by byl považován za rizikový. Některá odvětví, jako je bankovnictví, jsou známá tím, že mají mnohem vyšší poměr dluhu k vlastnímu kapitálu než jiná.

Dlouhodobá zadluženost (Long-Term Debt to Asset Ratio)

Výsledek vyjadřuje, kolik Kč dlouhodobých dluhů připadá na 1 Kč aktiv, jinými slovy kolika Kč dlouhodobých dluhů je zatížena každá 1 Kč aktiv. Tento ukazatel nepostihuje celkovou zadluženost podniku, bere v úvahu jen dlouhodobé dluhy. Vyjadřuje, jaká část podniku je financována dlouhodobými dluhy a napomáhá nalézt rozumnou míru mezi krátkodobým a dlouhodobým financováním. Z cizího kapitálu je dlouhodobý ten, který má pro společnost riziko relativně nižší - nehrozí totiž splatnost během příštích dvanácti měsíců.

	dlouhodobé závazky
Dlouhodobá zadluženost =	--------------------------------- * 100 [%]
	celková aktiva

 

Zatímco poměr celkového dluhu k celkovým aktivům zahrnuje všechny dluhy, poměr dlouhodobého dluhu k aktivům zohledňuje pouze dlouhodobé dluhy. Míra zadlužení bere v úvahu jak dlouhodobé dluhy, jako jsou hypotéky a cenné papíry, tak současné nebo krátkodobé dluhy, jako je nájemné, služby a půjčky se splatností za méně než 12 měsíců. Oba ukazatele však zahrnují všechna aktiva podniku, včetně hmotných aktiv, jako je vybavení a zásoby, a nehmotných aktiv, jako jsou autorská práva a vlastněné značky. Protože poměr celkového dluhu k aktivům zahrnuje větší část závazků společnosti, je toto číslo téměř vždy vyšší než poměr dlouhodobého dluhu společnosti k aktivům.

Poměr krátkodobého dluhu k aktivům (Short-Term Debt to Asset Ratio)

Ukazatel funguje na podobném principu jako ukazatel dlouhodobé zadluženosti. Ukazatel popisuje, jaká úroveň majetku organizace je kryta krátkodobým cizím kapitálem. Poměřuje krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy.

	krátkodobé závazky
Běžná zadluženost =	------------------------------ * 100 [%]
	celková aktiva

Poměr krátkodobého dluhu k aktivům je poměrový ukazatel, který měří, jakou část celkových aktiv firmy tvoří její krátkodobé závazky. Tento ukazatel je důležitý pro hodnocení krátkodobé finanční stability, protože poskytuje přehled o tom, jaká část aktiv je financována z krátkodobých dluhů, které musí být splaceny v blízké budoucnosti.

Ukazatel měří, jakou část aktiv firmy tvoří krátkodobé závazky, což zahrnuje dluhy, které musí být splaceny do jednoho roku. Pomáhá posoudit, zda má firma dostatek krátkodobých aktiv na pokrytí svých krátkodobých dluhů. Vyšší hodnota ukazatele může znamenat vyšší závislost na krátkodobém dluhovém financování, což může zvyšovat riziko problémů s likviditou, pokud by došlo k náhlému poklesu hotovostních toků. Pokud firma používá vysoký podíl krátkodobého dluhu na financování aktiv, může být vystavena riziku refinancování, kdy bude nucena často obnovovat své dluhové závazky, což může být rizikové zejména v nepříznivých ekonomických podmínkách.

Nízký poměr hodnoty ukazatele, např. pod 0,2, naznačuje, že firma má nízkou závislost na krátkodobém financování a že většina jejích aktiv je financována z dlouhodobých zdrojů nebo vlastního kapitálu, což je často znakem vyšší finanční stability. Střední hodnoty (např. 0,2 - 0,50) naznačují, že firma využívá krátkodobý dluh jako významnou, ale ne dominantní část financování aktiv. Vysoký poměr nad 0,5 může signalizovat, že firma je silně závislá na krátkodobém dluhovém financování, což může představovat riziko likvidity, zejména pokud nejsou dostatečné hotovostní toky na pokrytí těchto závazků.

Koeficient samofinancování (Equity Ratio)

Koeficient samofinancování je finanční ukazatel, který vyjadřuje schopnost podniku financovat své aktivity z vlastních zdrojů, tedy bez nutnosti využití cizího kapitálu (dluhů). Podstatou je vyjádření nezávislosti podniku na cizím kapitálu, určitá míra "soběstačnosti" podniku. Někdy bývá uváděn jako "kvóta vlastního kapitálu". Tento ukazatel poskytuje informace o finanční stabilitě podniku a o tom, jak je podnik schopen zvládat financování svých aktivit vlastními prostředky.

Čím vyšší je tento koeficient, tím větší podíl na financování aktivit podniku mají vlastní zdroje. Vyšší hodnoty značí lepší finanční stabilitu a menší závislost na externím financování. Naopak nižší hodnoty ukazují na vyšší míru zadlužení a větší závislost na cizích zdrojích, což může zvyšovat riziko finančních problémů, zvláště pokud by podnik měl problémy se splácením dluhů.

Doporučuje se, aby tento ukazatel neklesal pod úroveň 30 %. Žádoucí hodnota by neměla být stanovena jako minimum, ale spíše je vhodnější stanovit interval doporučených hodnot pro konkrétní podnik. Měl by se však posuzovat v návaznosti na rentabilitu podniku.

	vlastní kapitál
Koeficient samofinancování =	----------------------- * 100 [%]
	celková aktiva

 

Co říká koeficient samofinancování?

1. Finanční stabilita - Ukazatel udává podíl aktiv společnosti, která jsou financována vlastním kapitálem. Vyšší poměr vlastního kapitálu naznačuje větší finanční stabilitu společnosti, protože se méně spoléhá na dluhové financování. Manažeři mohou interpretovat vyšší poměr vlastního kapitálu jako pozitivní znamení, které naznačuje, že společnost má silnou kapitálovou základnu pro podporu svých operací.

2. Hodnocení rizik - Ukazatel vlastního kapitálu pomáhá posoudit míru finančního rizika spojeného s danou společností. Nižší poměr vlastního kapitálu naznačuje vyšší závislost na dluhu, a tedy vyšší riziko finančních potíží. Akcionáři mohou nižší poměr vlastního kapitálu považovat za červenou vlajku, která signalizuje potenciální finanční zranitelnost a zvýšené riziko.

3. Páková analýza - Porovnáním poměru vlastního kapitálu s poměrem dluhu mohou manažeři vyhodnotit pákový efekt nebo dluhové zatížení společnosti. Vyšší poměr vlastního kapitálu v porovnání s poměrem dluhu naznačuje konzervativnější kapitálovou strukturu s nižší mírou zadlužení. Lze to považovat za pozitivní ukazatel, který naznačuje schopnost společnosti řídit dluhové závazky a potenciálně odolávat hospodářským poklesům.

4. Srovnání odvětví - Vlastníci mohou použít poměr vlastního kapitálu k porovnání společností ve stejném odvětví. Odvětví mají různé normy a standardy týkající se kapitálové struktury. Porovnáním ukazatelů vlastního kapitálu různých společností v rámci odvětví mohou manažeři identifikovat odlišné hodnoty a posoudit relativní finanční zdraví a rizikové pozice těchto společností.

5. Dlouhodobý investiční potenciál - Ukazatel poskytuje přehled o dlouhodobém investičním potenciálu společnosti. Zdravý poměr vlastního kapitálu naznačuje, že společnost má pevné základy pro růst a může potenciálně přilákat dlouhodobé investory. Potenciální akcionáři mohou považovat společnosti s vyšší hodnotou ukazatele za příznivější z hlediska dlouhodobých investičních vyhlídek.

Finanční páka (Financial leverage)

Vyjadřuje, kolikrát převyšuje celkový kapitál velikost vlastního kapitálu. Ukazatel finanční páky (FP) je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku a je vyjádřen podílem cizího kapitálu na celkové finanční struktuře podniku. Je založen na skutečnosti, že cizí kapitál je obvykle levnější než vlastní a to do té doby, dokud podnik dokáže každou korunu kapitálu zhodnotit více než je úroková sazba dluhu.

Poměr rentability vlastního kapitálu k rentabilitě celkového kapitálu má být vždy větší než 1 a tento ukazatel se nazývá index finanční páky.

	celková aktiva
Finanční páka =	-----------------------
	vlastní kapitál

 

Co je to pákový poměr (Leverage Ratio)? Pákový poměr je typ finančního měření používaného ve financích, podnikání a ekonomice k vyhodnocení úrovně dluhu ve vztahu k jiné finanční metrice. Lze jej použít k měření toho, kolik kapitálu přichází ve formě dluhu (půjček) nebo k posouzení schopnosti společnosti dostát svým finančním závazkům. V podnikání, financích a ekonomice jsou pákové poměry důležité, protože společnosti a instituce se při financování svých operací spoléhají na kombinaci vlastního kapitálu a dluhu (závazků). A znalost výše drženého dluhu je užitečná při hodnocení, zda mohou být závazky splaceny, jakmile budou splatné.

Ve většině případů pákový poměr hodnotí schopnost společnosti, instituce nebo jednotlivce dostát svým finančním závazkům. Například příliš velký dluh může být nebezpečný pro společnost a její investory. Pokud však operace společnosti mohou generovat vyšší míru návratnosti, než je úroková sazba jejích půjček, pak dluh může pomoci podpořit růst.

Dlouhodobé krytí aktiv (Long-term coverage of assets)

Ukazatel určuje podíl dlouhodobých zdrojů na celkových aktivech organizace. Podkapitalizování podniku může být pro podnik nebezpečné, neboť nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Dochází k němu zpravidla v období prosperity firmy, která v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí.

Hodnota ukazatele by rozhodně měla být větší než 1, neboť podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem, který by měl být dostatečně vysoký, aby nejen umožňoval financování stálých aktiv, ale vytvářel v potřebné výši i dostatečný pracovní kapitál, nezbytný pro zajištění běžného chodu podniku.

	vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál
Dlouhodobé krytí aktiv =	-----------------------------------------------------------
	celková aktiva

 

Ukazatel Dlouhodobé krytí aktiv je ukazatel zadluženosti, který měří, do jaké míry jsou aktiva firmy financována z dlouhodobých zdrojů, jako je vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. Tento ukazatel poskytuje přehled o finanční stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti kapitálové struktury firmy. Ukazatel hodnotí, zda jsou aktiva firmy financována dlouhodobými zdroji, což zahrnuje jak vlastní kapitál, tak dlouhodobé dluhy. Tento ukazatel je důležitý pro zajištění, že firma používá konzervativní a udržitelný přístup k financování svých aktiv, který minimalizuje riziko likvidity.

Hodnota ukazatele nad 1 znamená, že dlouhodobé závazky a vlastní kapitál více než pokrývají celková aktiva, což je znak silné finanční stability a konzervativního financování. Hodnota kolem 1 ukazuje, že dlouhodobé zdroje financují téměř všechny aktiva firmy, což je pozitivní znak dlouhodobé udržitelnosti. Hodnota pod 1 naznačuje, že dlouhodobé závazky a vlastní kapitál nepokrývají všechna aktiva, což může znamenat, že firma používá krátkodobé zdroje k financování dlouhodobých aktiv, což zvyšuje riziko likvidity a finanční nestability.

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu (Debt to Equity Ratio - D/E)

Je poměrně významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění.

Pro porovnání ukazatele je rozhodující jeho vývoj v časové řadě. Znamená to, zda se podíl cizích zdrojů zvyšuje nebo snižuje. Při nárůstu tohoto ukazatele dochází ke zvyšování podílů cizích zdrojů použitelných na krytí potřeb podniku. Ukazatel signalizuje bance a věřitelům, do jaké míry by mohli přijít o své nároky, a akcionářům ukazuje riziko ztrát v případě likvidace podniku.

	cizí zdroje
Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu =	---------------------- * 100 [%]
	vlastní kapitál

Poměr D/E měří, kolik cizích zdrojů (dluhů, což je překlad významu debt) společnost přijala v poměru k hodnotě svých aktiv očištěných o závazky. Dluh musí být jednou splacen nebo refinancován, společnost z něj platí úroky náklady, které obvykle nelze odložit, a mohl by snížit nebo zničit hodnotu vlastního kapitálu v případě selhání. V důsledku toho je vysoký poměr D/E často spojen s vysokým investičním rizikem. To znamená, že společnost spoléhá především na dluhové financování.

Růst financovaný dluhem může sloužit ke zvýšení zisků firmy. Pokud přírůstkové zvýšení zisku díky dluhu překročí nárůst nákladů na jeho obsluhu, měli by akcionáři očekávat, že z toho budou mít prospěch. Pokud však náklady na dluhové financování převažují nad příjmem, který generuje, pak může cena akcií klesnout. Náklady na dluh a schopnost společnosti jej obsluhovat se mohou lišit podle tržních podmínek. Výsledkem je, že půjčky, které se zpočátku zdály obezřetné, se mohou později za jiných okolností ukázat jako nerentabilní.

Poměry D/E se liší podle odvětví a nejlépe se používají k porovnání přímých konkurentů nebo k měření změny závislosti společnosti na dluhu v průběhu času. Mezi podobnými společnostmi vyšší poměr D/E naznačuje větší riziko, zatímco zvláště nízký může naznačovat, že podnik nevyužívá výhody dluhového financování k expanzi. Při použití poměru D/E je velmi důležité vzít v úvahu odvětví, ve kterém společnost působí. Protože různá průmyslová odvětví mají různé kapitálové potřeby a míru růstu. Hodnota poměru D/E, která je běžná v jednom odvětví, může být varovnou vlajkou v jiném.

Co se počítá jako „dobrý“ poměr dluhu k vlastnímu kapitálu (D/E), bude záviset na povaze podnikání a jeho odvětví. Obecně řečeno, poměr D/E pod 1 by byl považován za relativně bezpečný, zatímco hodnoty 2 nebo vyšší by mohly být považovány za rizikové. Společnosti v některých odvětvích, jako jsou veřejné služby, spotřební zboží a bankovnictví, mají obvykle relativně vysoké poměry D/E. Obzvláště nízký poměr D/E může být i negativní, což naznačuje, že společnost nevyužívá dluhové financování a své daňové výhody. Obchodní úrokové náklady jsou obvykle daňově uznatelné, zatímco výplaty dividend podléhají dani z příjmu právnických a fyzických osob).

Neustále rostoucí poměr D/E může v budoucnu ztížit společnosti získat financování. Rostoucí závislost na dluhu by nakonec mohla vést k potížím se splácením současných úvěrových závazků společnosti. Velmi vysoké poměry D/E mohou nakonec vést k nesplácení úvěru nebo bankrotu. Ale také může dluh společnosti umožnit růst a generovat další příjmy. Pokud je však společnost stále více závislá na dluhu nebo je ve svém odvětví nepřiměřeně závislá, potenciální investoři budou chtít dále prozkoumat.

Poměr dlouhodobých dluhů k vlastnímu kapitálu (Long-Term Debt to Equity Ratio)

Ukazatel poměr dlouhodobých dluhů k vlastnímu kapitálu je poměrový ukazatel zadluženosti, který měří poměr dlouhodobého dluhu k vlastnímu kapitálu firmy. Tento ukazatel je klíčový pro hodnocení finanční stability a rizika firmy, protože ukazuje, do jaké míry je firma závislá na dlouhodobém dluhovém financování oproti vlastním zdrojům.

	dlouhodobé závazky + bankovní úvěry dlouh.
Poměr dl. dluhů k vlastnímu jmění =	-------------------------------------------------------------------
	vlastní kapitál

Hodnota ukazatele pod 1 ukazuje, že firma má více vlastního kapitálu než dlouhodobého dluhu, což naznačuje nižší riziko zadluženosti a vyšší finanční stabilitu. Hodnota kolem 1 znamená, že dlouhodobý dluh a vlastní kapitál jsou v rovnováze. To může být přijatelné, pokud jsou podmínky dluhu udržitelné a firma je schopna plnit své závazky. Vyšší hodnoty ukazatele (např. 2 a více) naznačují, že firma má více dlouhodobého dluhu než vlastního kapitálu, což zvyšuje riziko spojené s vysokým zadlužením a závislostí na dluhovém financování. Optimální hodnota tohoto ukazatele závisí na odvětví, tržních podmínkách a strategii firmy, ale obecně platí, že nižší zadluženost zvyšuje finanční stabilitu a snižuje riziko.

Poměr dluhu ke kapitálu (Debt to Capital Ratio)

Poměr dluhu ke kapitálu je ukazatel zadluženosti, který měří, jaký podíl celkového kapitálu firmy tvoří její dluhy. Tento ukazatel poskytuje přehled o finanční struktuře firmy a o tom, jak velkou část financování zajišťují dluhy oproti vlastnímu kapitálu. Pomáhá hodnotit finanční stabilitu firmy a její schopnost zvládat finanční rizika spojená se zadlužením.

Ukazatel vyjadřuje podíl dluhu (celkových závazků) na celkovém kapitálu firmy, který zahrnuje jak vlastní kapitál, tak dluhy. Tento poměr ukazuje, jak je firma financována z hlediska dluhů a vlastního kapitálu, což je důležité pro hodnocení finanční stability a rizika firmy.

	celkové závazky (dluhy)
Poměr dluhu ke kapitálu =	--------------------------------------
	celkový kapitál

celkový kapitál = (vlastní kapitál + celkové závazky)

 

Hodnota ukazatele pod 0.5 ukazuje, že méně než polovina kapitálu firmy pochází z dluhů, což naznačuje relativně konzervativní financování s nižším finančním rizikem. Hodnota kolem 0.5 naznačuje vyvážené financování, kdy firma používá dluhy i vlastní kapitál v podobném poměru. Vyšší hodnota nad 0,5 signalizuje, že více než polovina kapitálu firmy je financována dluhy, což může znamenat vyšší finanční riziko a závislost na dluhovém financování.

Poměr dluhu ke kapitálu je důležitý ukazatel pro investory, věřitele a finanční analytiky, kteří chtějí posoudit, jak efektivně firma spravuje své dluhy v rámci své kapitálové struktury. Pomáhá určit, zda je zadluženost firmy na udržitelné úrovni, nebo zda by mohla ohrozit její finanční stabilitu a schopnost splácet své závazky.

Dlouhodobé krytí stálých aktiv (Long-term Coverage of Fixed Assets)

Ukazatel popisuje krytí stálých aktiv dlouhodobým kapitálem. Jakmile je výsledná hodnota vyšší než 1, tak je možné hovořit o tzv. překapitalizaci, která znamená stabilitu podniku, ale nižší efektivnost podnikatelského procesu.

Ukazatel dlouhodobé krytí stálých aktiv je finanční ukazatel, který měří, jaká část stálých aktiv (dlouhodobého majetku) firmy je financována z dlouhodobých zdrojů, jako je vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. Tento ukazatel je důležitý pro hodnocení finanční stability firmy a její schopnosti udržet dlouhodobá aktiva financovaná dlouhodobě udržitelnými zdroji. Ukazatel dlouhodobého krytí stálých aktiv hodnotí, zda jsou dlouhodobá aktiva firmy (např. budovy, stroje, zařízení) kryta dlouhodobými financemi, což zajišťuje finanční stabilitu a minimalizuje riziko likvidity.

	vlastní kapitál + dlouhodobé závazky
Dlouh. krytí stálých aktiv =	-------------------------------------------------------
	stálá aktiva

Hodnota ukazatele nad 1 ukazuje, že firma má dostatečné dlouhodobé zdroje na krytí všech svých stálých aktiv, což je považováno za pozitivní znak finanční stability a udržitelnosti. Hodnota kolem 1 naznačuje, že dlouhodobá aktiva jsou právě kryta dlouhodobými zdroji, což je minimální požadavek na finanční stabilitu. Hodnota pod 1 znamená, že firma používá krátkodobé zdroje k financování stálých aktiv, což může zvýšit riziko likvidity a financování. Tento stav je obvykle vnímán jako varovný signál, že firma může čelit problémům s udržením dlouhodobé finanční stability.

Ukazatel dlouhodobého krytí stálých aktiv je užitečný pro investory, věřitele a finanční manažery, kteří chtějí posoudit, jak efektivně firma spravuje své dlouhodobé financování ve vztahu ke svým stálým aktivům. Pomáhá zajistit, že firma má adekvátní dlouhodobé zdroje na podporu svých dlouhodobých investic a minimalizuje riziko finančního tlaku v krátkodobém horizontu.

Úrokové krytí (Interest Coverage Ratio)

Je poměrový ukazatel, který nám říká, kolikrát jsou úroky z poskytnutých úvěrů kryty výsledkem hospodaření firmy za dané účetní období. Čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší úroveň finanční situace ve firmě. Ukazatel měří, kolikrát by se mohl provozní zisk snížit před tím, než se společnost dostane na úroveň, kdy již nebude schopna zaplatit své úrokové povinnosti. V čitateli zlomku se používá provozní zisk, tj. výsledek hospodaření před odečtením úroků a daní, který se porovnává s celkovým ročním úrokovým zatížením.

U tohoto ukazatele se za dobrou považuje hodnota větší než 3, za vynikající hodnota nad 6. Pro strojírenské odvětví je přímo stanovena doporučená hodnota větší než 4,5.

	HV za účetní období + daň z příjmu + nákladové úroky
Úrokové krytí =	------------------------------------------------------------------------------
	nákladové úroky

 

Poměr úrokového krytí 1,5 je poměr, kdy věřitelé pravděpodobně odmítnou půjčit společnosti více peněz, protože riziko nesplácení společnosti může být vnímáno jako vysoké. Pokud je poměr společnosti nižší než 1, bude firma pravděpodobně muset utratit část svých hotovostních rezerv, aby vyrovnala rozdíl, nebo si půjčit více.

Poměr společnosti by měl být vyhodnocen vůči ostatním firmám ve stejném odvětví nebo těm firmám s podobnými obchodními modely a velikostí příjmů. Zatímco při výpočtu poměru úrokového krytí je důležitý veškerý dluh, společnosti mohou ve svých výpočtech poměru úrokového krytí vyloučit určité typy dluhů. Při zvažování ukazatele úrokového krytí, který společnost sama zveřejnila, je proto důležité určit, zda jsou zahrnuty všechny dluhy.

Nízký poměr úrokového krytí, například nižší než 1, znamená, že současné zisky společnosti nepostačují ke splácení nesplaceného dluhu. Šance, že společnost bude schopna i nadále průběžně hradit své úrokové náklady, je i při úrokovém krytí nižším než 1,5 stále pochybná, zejména pokud je společnost náchylná k sezónním nebo cyklickým poklesům výnosů.

Analýza poměrů úrokového krytí v průběhu času často poskytne jasnější obrázek o pozici a trajektorii společnosti. Pohled na ukazatele společnosti každé čtvrtletí po mnoho let dává investorům vědět, zda se poměr zlepšuje, klesá nebo je stabilní. Některým bankám nebo potenciálním kupcům dluhopisů může vyhovovat méně žádoucí poměr výměnou za to, že budou společnosti účtovat vyšší úrokovou sazbu na jejich dluh.

Dluh vůči hmotnému čistému jmění (Debt to Tangible Net Worth)

Ukazatel Dluh vůči hmotnému čistému jmění je ukazatel zadluženosti, který měří poměr celkového dluhu firmy k jejímu hmatatelnému čistému jmění. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak firma využívá dluhové financování v porovnání s jejími čistými hmotnými aktivy, a pomáhá hodnotit finanční stabilitu a riziko spojené s dluhovým zatížením.

Ukazatel zjišťuje, kolik dluhů má firma v porovnání se svým hmatatelným čistým jměním, což zahrnuje pouze hmotná aktiva, tedy bez nehmotných aktiv, jako jsou goodwill, patenty, nebo jiné nehmotné položky. Firmy s vysokým poměrem mohou být považovány za rizikovější, protože velká část jejich závazků není kryta hmotnými aktivy, což může zvýšit riziko platební neschopnosti.

	celkové dluhy
Dluh vůči hmot. čistému jmění =	---------------------------- * 100 [%]
	hmotné čisté jmění

hmotné čisté jmění = vlastní kapitál - nehmotná aktiva

 

Nízká hodnota ukazatele naznačuje, že firma má relativně nízkou závislost na dluhovém financování ve srovnání se svými hmotnými aktivy, což je pozitivní znak finanční stability. Střední hodnota ukazuje, že firma používá dluhy a hmotné vlastní zdroje vyváženě. Tento poměr je přijatelný, pokud je úroveň dluhů udržitelná. Vysoká hodnota ukazatele signalizuje vysokou závislost na dluhovém financování, což může znamenat zvýšené riziko finanční nestability a nižší schopnost splácet dluhy v případě finančního tlaku.

Doba splácení dluhu (Debt Repayment Period - DSD)

Doba splácení dluhu je pojem, který označuje počet roků, za které bude podnik schopný splatit všechny dluhy.

	cizí zdroje
Doba splácení dluhu =	------------------------------------------------------------------- [roky]
	výsledek hospodaření za úč. období + odpisy

 

Pro firmu je důležité znát průměrnou dobu splácení dluhů. Tento ukazatel říká, za kolik let se očekává, že firma uhradí své dluhy.

Navíc vývoj tohoto ukazatele poukazuje na schopnost vedení firmy řídit finanční situaci. Čím je tento ukazatel nižší, tím větší poskytuje firmě svobodu a flexibilitu pro budování její dlouhodobé strategie bez omezování a zasahování ze strany externích finančních zdrojů. Nízká závislost na věřitelích zpravidla představuje výsledek do 3 let, naopak výsledná hodnota vyšší než 30 let už značí závažné ohrožení finanční stability firmy. Už delší doba (více než 5 let) signalizuje vyšší riziko spojené s dluhovým zatížením, což může znamenat, že firma bude mít problém splácet své dluhy, pokud nedojde ke zvýšení provozního cash flow nebo restrukturalizaci závazků.

Solventnost (Solvency)

Solventnost se týká celkové schopnosti společnosti splácet dluhové závazky a pokračovat v obchodní činnosti. Jinými slovy platební schopnost. Solventnost vyjadřuje schopnost podniku dostát veškerým svým závazkům (krátkodobým i dlouhodobým). Solventnost firmy vhodně doplňuje ukazatele likvidity, neboť poskytuje obraz o tom, jak je firma schopna splácet své krátkodobé či dlouhodobé závazky z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tento ukazatel by měl vykazovat vyšší než 30% hodnotu.

Platební neschopnost neboli insolvence/úpadek podle insolvenčního zákona nastává tehdy, pokud má dlužník více věřitelů a závazky déle jak 30 dnů po splatnosti, které není schopen je plnit. Insolvence může být následkem dlouhodobě nedostatečné likvidity podniku.

	výsledek hospodaření za úč. období + odpisy
Solventnost =	--------------------------------------------------------------------- [roky]
	cizi zdroje - finanční majetek

 

 

Ukazatelé na bázi provozního cash flow (Indicators based on cash flow)

Pomocí ukazatelů na bázi cash flow se měří význam finančních toků ve finanční situaci podniku. Cash flow nahrazuje v poměrových ukazatelích zisk. Pro většinu ukazatelů se používá cash flow z provozní činnosti. Tedy se poměřují finanční toky z provozní činnosti s vybranými položkami výkazu zisků a ztrát nebo rozvahy. Úkolem analýzy cash flow je zachytit varovné signály možných platebních potíží a posoudit vnitřní finanční potenciál firmy.

Ukazatele obvykle vycházejí z jiných poměrových ukazatelů (např. rentability, likvidity), ve kterých je účetní zisk zpravidla nahrazen provozním cash flow. Tedy se poměřují finanční toky z provozní činnosti s vybranými položkami výkazu zisků a ztrát nebo rozvahy. Úkolem analýzy cash flow je zachytit varovné signály možných platebních potíží a posoudit vnitřní finanční potenciál firmy.

Cash flow rentabilita aktiv (Cash flow Return on Assets - CFROA)

Ukazatel cash flow rentabilita aktiv označuje, jakou část příjmů podnik generuje z kapitálu vázaného v majetku. Ukazatel je odvozen od ukazatele rentability aktiv (ROA), místo zisku se však do čitatele dosazuje cash flow. Tento ukazatel je vaším signálem včasného varování, abyste hledali příčinu tohoto nepříznivého stavu, ať je to vysoká hodnota pohledávek s delší dobou splatnosti, nebo zásoby materiálu či výrobků ležící ve skladech delší dobu bez pohybu, či vysoké investice do výrobních hal, strojního vybavení či dalšího zařízení, u kterých nevyužíváte jejich plnou kapacitu.

Cash flow rentabilita aktiv (CFROA) je finanční poměr, který udává, jak zisková je společnost v poměru k jejím celkovým aktivům. Vedení společnosti, analytici a investoři mohou pomocí ukazatele návratnosti aktiv určit, jak efektivně společnost využívá své zdroje k vytváření zisku.

Hodnota ukazatele dává investorům představu o tom, jak efektivní je společnost při přeměně peněz, které investuje, na čistý příjem. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím lépe, protože společnost může vydělat více peněz s menší investicí. Vyšší CFROA znamená vyšší efektivitu aktiv. Hodnota pro veřejné společnosti se může výrazně lišit a je velmi závislá na odvětví, ve kterém působí. Hodnota ukazatele pro technologickou společnost nemusí nutně odpovídat hodnotě společnosti s potravinami a nápoji. Nejlepší je porovnat ukazatel společnosti s předchozími čísly nebo s podobnými společnostmi, když je použijete jako srovnávací měřítko. Vyšší hodnota znamená, že společnost je efektivnější a produktivnější při řízení své rozvahy, aby generovala zisk. Nižší hodnota naznačuje, že existuje prostor pro zlepšení.

Tento ukazatel je vaším signálem včasného varování, abyste hledali příčinu tohoto nepříznivého stavu, ať je to vysoká hodnota pohledávek s delší dobou splatnosti, nebo zásoby materiálu či výrobků ležící ve skladech delší dobu bez pohybu, či vysoké investice do výrobních hal, strojního vybavení či dalšího zařízení, u kterých nevyužíváte jejich plnou kapacitu.

	cash flow z provozní činnosti
Cash flow rentabilita aktiv =	--------------------------------------------- * 100 [%]
	aktiva

 

Jedním z největších problémů s poměrem návratnosti aktiv je to, že jej nelze použít napříč odvětvími, protože společnosti v jednom odvětví mají jinou základnu aktiv než společnosti v jiném. Základy aktiv společností v ropném a plynárenském průmyslu nejsou stejné jako v maloobchodě.

Investoři mohou využít CFROA k nalezení akciových příležitostí, protože ukazatel udává, jak efektivní je společnost při využívání svých aktiv k vytváření zisků. CFROA, která v průběhu času roste, naznačuje, že se společnosti daří dobře zvyšovat zisk s každou investovanou korunou, kterou utratí. Klesající hodnota ukazatele naznačuje, že společnost možná nadměrně investovala do aktiv, která nedokázala zajistit růst výnosů.

CFROA vyšší než 5 % je obecně považováno za dobré. Přes 20 % je vynikající. Hodnota by se však vždy měly porovnávat mezi firmami ve stejném sektoru.

Cash flow rentabilita vlastního kapitálu (Cash flow Return on Equity)

Cash flow rentabilita vlastního kapitálu (CFROE) měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků, tzn. že měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem. Zejména pro akcionáře je rentabilita vlastního kapitálu obzvláště klíčovým ukazatelem. Ti vyvíjí tlak na vedení podniku, aby maximalizovalo zisk před zdaněním, minimalizovalo zdanění zisku a co nejefektivněji využívalo zdroje kapitálu.

Rentabilita by měla být vždy vyšší než možný výnos stejné rizikové investice nebo například průměrný roční výnos pětiletých státních dluhopisů do doby splatnosti.

Rentabilita vlastního kapitálu z cash flow označuje kolik cash flow připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Je odvozen z ukazatele rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity), ve kterém je zisk nahrazen cash flow. Na ukazatel rentability vlastního kapitálu z cash flow nepůsobí odpisy ani tvorba dlouhodobých rezerv.

	cash flow z provozní činnosti
Cash flow rentabilita vlastního kapitálu =	-------------------------------------------- * 100 [%]
	vlastní kapitál

 

Rentabilita vlastního kapitálu je považována za měřítko ziskovosti firmy, toho, jak efektivně tyto zisky generuje. Čím vyšší je CFROE, tím efektivnější je management společnosti při generování příjmů a růstu z kapitálového financování.

Zda je hodnota CFROE považována za dobrou nebo špatnou, bude záviset na tom, co je standardní mezi obdobnými firmami. Normální CFROE v sektoru veřejných služeb může být 10 % nebo méně. Technologická nebo maloobchodní firma s menším objemem na rozvahových účtech v poměru k provoznímu cash flow může mít normální úroveň CFROE 18 % nebo více. Dobrým pravidlem je zaměřit se na návratnost vlastního kapitálu, která se rovná nebo je těsně nad průměrem v sektoru společnosti – ve stejném oboru. Běžnou zkratkou pro investory je však to, že cokoli méně než 10 % považují za špatnou návratnost vlastního kapitálu.

Vysoká návratnost vlastního kapitálu je pro společnost pozitivní věcí. Extrémně vysoká hodnota ukazatele může být dobrá věc, pokud je čistý příjem extrémně vysoký ve srovnání s vlastním kapitálem, protože výkonnost společnosti je tak silná. Extrémně vysoká CFROE však může být také výsledkem malého vlastního kapitálu ve srovnání s cash flow z provozní činnosti, což naznačuje riziko. Nadměrná hodnota ukazatele může naznačovat řadu problémů, jako jsou nekonzistentní zisky nebo nadměrné zadlužení.

Cash flow rentabilita tržeb (Cash flow Return on Sales)

Ukazatel cash flow rentabilita tržeb označuje finanční efektivitu firmy. Ukazatel je odvozen od ukazatele rentability tržeb (ROS), místo zisku se však do čitatele dosazuje cash flow. Touto úpravou je ukazatel méně ovlivněn investičními cykly a stupněm odepsanosti stálých aktiv.

Cash flow rentabilita tržeb, je finanční ukazatel, který měří ziskovost firmy z jejích tržeb. Tento ukazatel vyjadřuje, jak efektivně firma spravuje své náklady a generuje zisky z každé koruny tržeb. Ukazatel je klíčový pro posuzování provozní výkonnosti a efektivity společnosti, protože ukazuje, jakou část tržeb firma přeměňuje na provozní zisk. Ukazuje poměr mezi provozním cash flow a celkovými tržbami firmy.

Firmy používají ukazatel k porovnání své výkonnosti s konkurencí v rámci odvětví. Vyšší hodnota může naznačovat lepší řízení nákladů a silnější konkurenční postavení. CFROS je užitečný pro sledování změn v ziskovosti v průběhu času, což pomáhá identifikovat trendy v provozní výkonnosti a oblasti pro zlepšení. Ukazatel pomáhá firmám posoudit, zda jsou jejich cenové strategie a kontrola nákladů účinné.

	cash flow z provozní činnosti
Cash flow rentabilita tržeb =	------------------------------------------ * 100 [%]
	roční tržby

Hodnotu tohoto ukazatele je však třeba posuzovat s celkovým objemem tržeb (odbytu) a rychlostí obratu zásob. Nízká hodnota tohoto ukazatele, spolu s rychlým obratem zásob a vysokým objemem tržeb, může být výhodnější než v opačném případě. Absolutní částku zisku je možné zvyšovat zvětšováním objemu tržeb, i když zisková marže klesá, což je typickým příkladem dnešních maloobchodníků, kteří se snaží zvýšit odbyt snížením cen výrobků. Dosahují tím sice nižšího zisku na jednotku, ale v souhrnu jejich zisk narůstá právě zvýšením tržeb.

Vyšší hodnota ukazatele znamená, že firma generuje více zisku na jednotku tržeb, což je pozitivní znak efektivního řízení nákladů a silného ziskového potenciálu. Vyšší hodnoty mohou indikovat, že firma má dobré kontrolní mechanismy na své provozní náklady a že je schopna dobře cenově ocenit své produkty. Nižší hodnota naznačuje, že firma má nižší provozní ziskovost na jednotku tržeb, což může být důsledkem vyšších provozních nákladů, nižších cen, nebo jiných faktorů ovlivňujících ziskovost. Nízký CFROS může signalizovat potřebu zlepšit nákladovou efektivitu nebo přehodnotit cenové strategie.

Dosahuje-li zisková marže nízkých hodnot nebo několik let klesá, měl by se podnik zaměřit na podrobnou analýzu jednotlivých nákladů. Snížením nákladů by pak mohl dosahovat vyššího zisku. Obecně platí, že čím vyšší je rentabilita tržeb, tím lépe.

Cash flow rentabilita nákladů (Cash flow Return on Costs)

Cash flow rentabilita nákladů (CFROC) je finanční ukazatel, který měří, jak efektivně firma využívá své celkové náklady k vytváření zisku. Tento ukazatel poskytuje přehled o ziskovosti firmy ve vztahu k jejím celkovým nákladům, což zahrnuje jak provozní, tak jiné výdaje. CFROC pomáhá manažerům a investorům posoudit, jak efektivně firma řídí své náklady a jaký zisk dokáže generovat vzhledem k výdajům.

Ukazatel vypovídá, jak dobře firma řídí své náklady ve vztahu k dosaženým ziskům. Vyšší hodnota ukazatele naznačuje lepší kontrolu nad náklady a vyšší ziskovost. Tento ukazatel pomáhá firmám identifikovat oblasti, kde mohou snížit náklady nebo zvýšit efektivitu, aby zlepšily svou celkovou ziskovost. Ukazatel umožňuje srovnání efektivity nákladů mezi různými firmami ve stejném odvětví. Vyšší hodnota může znamenat, že firma má lepší nákladovou strukturu nebo efektivnější provozní postupy než konkurence. CFROC je užitečný při rozhodování o strategických investicích a při optimalizaci provozních postupů, aby se dosáhlo lepší ziskovosti.

	cash flow z provozní činnosti
Cash flow rentabilita nákladů =	---------------------------------------------- * 100 [%]
	celkové náklady

 

Vyšší hodnota ukazatele znamená, že firma efektivně využívá své náklady k dosažení zisku, což je pozitivní znak dobrého řízení a provozní efektivity. To může signalizovat silnou kontrolu nad náklady a schopnost efektivně přeměnit výdaje na zisky. Nižší hodnota naznačuje, že firma nemusí efektivně řídit své náklady, což vede k nižší ziskovosti. Nízký CFROC může být důsledkem vysokých nákladů, nízkých marží nebo jiných faktorů, které negativně ovlivňují ziskovost.

Cash flow rentabilita nákladů je klíčový ukazatel pro manažery, analytiky a investory, kteří chtějí posoudit, jak efektivně firma řídí své celkové náklady. Tento ukazatel je důležitý pro hodnocení provozní efektivity, identifikaci nákladových úspor a optimalizaci provozních procesů. CFROC je také užitečný při hodnocení nových investičních projektů a při strategickém rozhodování o řízení nákladů a zlepšování ziskovosti.

Poměr krytí z cash flow (Cash flow Coverage Ratio)

Ukazatel Poměr krytí z cash flow (Cash flow Coverage Ratio) je finanční metrika, která hodnotí schopnost společnosti splácet své závazky z provozního cash flow. Tento ukazatel pomáhá investorům a věřitelům posoudit, zda má společnost dostatek provozních peněžních toků k pokrytí svých finančních závazků, jako jsou úroky a splátky dluhů.

	cash flow z provozní činnosti
Poměr krytí cash flow =	----------------------------------------------
	celkové závazky

 

Pokud je poměr vyšší než 1, společnost generuje dostatek peněžních prostředků z provozu na pokrytí svých závazků, což je pozitivní signál. Pokud je poměr nižší než 1, společnost nemusí mít dostatek provozních peněžních toků na pokrytí svých závazků, což může naznačovat riziko problémů s likviditou.

Vysoký Cash flow Coverage Ratio je indikátorem dobré finanční stability a schopnosti společnosti splácet své závazky, zatímco nízký poměr může poukazovat na možné problémy s hotovostí a potenciální rizika pro věřitele a investory.

Poměr provozního cash flow (Operating Cash flow Ratio)

Poměr krytí dluhu běžnými peněžními prostředky je finanční ukazatel, který měří schopnost firmy splácet své krátkodobé závazky z provozního cash flow. Tento ukazatel poskytuje přehled o likviditě firmy a její schopnosti generovat dostatek hotovosti z provozní činnosti na pokrytí svých krátkodobých dluhů, což je klíčové pro posouzení finanční stability a zdraví firmy.

Ukazatel vyjadřuje poměr mezi provozním cash flow a průměrnými krátkodobými závazky firmy. Tento ukazatel se zaměřuje na krátkodobou likviditu a ukazuje, jak dobře firma dokáže splácet své aktuální dluhy hotovostí generovanou z hlavní činnosti.

	cash flow z provozní činnosti
Poměr provozního cash flow =	----------------------------------------------
	krátkodobé závazky

 

Ukazatel pomáhá odhalit potenciální problémy s likviditou nebo riziko nesplácení závazků, což je důležité pro věřitele, investory a manažery při hodnocení finančního zdraví firmy. Tento ukazatel je užitečný pro interní řízení peněžních toků a plánování splácení závazků, protože ukazuje, zda firma generuje dostatečnou hotovost na pokrytí svých krátkodobých dluhů. Ukazatel může být použit k porovnání finanční výkonnosti mezi firmami ve stejném odvětví, což pomáhá identifikovat silné a slabé stránky v řízení hotovosti.

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma má silnou schopnost splácet své krátkodobé závazky z provozní hotovosti, což je znakem dobré finanční stability a řízení likvidity. Nižší hodnota ukazuje, že firma může mít problémy s generováním dostatečné hotovosti na pokrytí svých krátkodobých závazků, což může signalizovat riziko likviditních problémů a potřebu zlepšit řízení cash flow.

Poměr likvidity cash flow (Cash flow Liquidity Ratio)

Ukazatel Poměr likvidity cash flow je finanční metrika, která měří schopnost společnosti pokrýt své krátkodobé závazky pomocí provozního cash flow a dalších likvidních aktiv. Tento ukazatel poskytuje informace o likviditě společnosti a její schopnosti splácet závazky bez nutnosti spoléhat se na externí financování nebo prodej dlouhodobých aktiv.

	hotovost + peněžní ekvivalenty + cash flow z provozní činnosti
Poměr likvidity cash flow =	-------------------------------------------------------------------------------------------
	krátkodobé závazky

 

Poměr vyšší než 1 ukazuje, že společnost má dostatečné provozní cash flow a likvidní aktiva k pokrytí svých krátkodobých závazků, což naznačuje dobrou likviditu a finanční zdraví. Poměr roven 1 říká, že společnost má právě tolik prostředků, kolik potřebuje na pokrytí krátkodobých závazků. Poměr nižší než 1 může znamenat, že společnost by mohla mít potíže s plněním svých krátkodobých závazků, což může být známkou potenciálních problémů s likviditou.

Tento ukazatel je důležitý pro investory a věřitele, protože poskytuje přehled o tom, jak efektivně společnost spravuje své peněžní toky a likvidní aktiva k zajištění provozní stability a pokrytí krátkodobých závazků.

Marže cash flow (Cash flow Margin)

Marže cash flow (Cash flow Margin) je finanční ukazatel, který měří, jak efektivně firma přeměňuje své tržby na hotovostní toky z provozní činnosti. Tento ukazatel vyjadřuje podíl provozního cash flow na tržbách a poskytuje přehled o schopnosti firmy generovat hotovost z jejích běžných operací. Na rozdíl od ziskové marže, která vychází z účetního zisku, Marže cash flow se zaměřuje na skutečné peněžní toky, což může poskytovat přesnější obraz o finanční výkonnosti a likviditě firmy.

Ukazatel vyjadřuje poměr mezi provozním cash flow a tržbami firmy. Tento ukazatel hodnotí, jak dobře firma spravuje své provozní náklady a jakou část tržeb přeměňuje na hotovost.

	cash flow z provozní činnosti
Marže cash flow =	---------------------------------------------- * 100 [%]
	tržby

Protože Marže cash flow se zaměřuje na peněžní toky, poskytuje realističtější obraz o likviditě firmy a její schopnosti generovat hotovost pro splácení závazků, financování růstu nebo výplatu dividend. Tento ukazatel umožňuje srovnání finanční výkonnosti mezi různými firmami ve stejném odvětví. Firmy s vyšší hodnotou ukazatele obvykle dosahují lepšího řízení nákladů a efektivnějších provozních procesů.

Vyšší hodnota ukazatele znamená, že firma efektivně přeměňuje tržby na hotovost a má dobrou kontrolu nad provozními náklady. To je pozitivní signál pro investory a věřitele o finanční stabilitě a schopnosti firmy generovat peněžní toky. Nižší hodnota ukazuje, že firma přeměňuje méně tržeb na hotovost, což může signalizovat vyšší provozní náklady, neefektivitu nebo problémy s řízením pracovního kapitálu. Nízká hodnota může znamenat slabou likviditu a vyšší riziko pro investory.

 

Poznámka: V ukazatelích na bázi cash flow existují 2 velice podobné ukazatele, jeden je brán jako ukazatel rentability, druhý jako ukazatel likvidity. Jsou to ukazatele Cah flow rentabilita tržeb (Cash flow Return on Sales - CFROS) a Marže cash flow (Cash flow Margin). Oba měří efektivitu přeměny tržeb na hotovostní toky, ale mezi nimi existují rozdíly v zaměření a použití.

• Cash flow rentabilita tržeb (Cash flow Return on Sales - CFROS) je ukazatel, který měří, jaký podíl provozního cash flow generuje firma na jednotku tržeb. Tento ukazatel se často používá k posouzení, jak dobře firma využívá své tržby k vytváření provozní hotovosti, a poskytuje přehled o provozní efektivitě z pohledu generování cash flow.
• Marže cash flow (Cash flow Margin) je širší ukazatel, který měří celkovou efektivitu firmy při přeměně tržeb na provozní cash flow. Zatímco CFROS se zaměřuje především na návratnost z prodeje, ukazatel Marže cash flow hodnotí celkovou schopnost firmy generovat cash flow z celkových tržeb bez specifického zaměření na operační nebo jiné specifické aspekty.

I když oba ukazatele mají velmi podobné vzorce a měří efektivitu přeměny tržeb na hotovost, liší se hlavně svým zaměřením a kontextem použití. CFROS je více zaměřen na provozní výkonnost z prodeje, zatímco ukazatel Marže cash flow nabízí širší pohled na celkovou finanční výkonnost a efektivitu řízení provozních nákladů firmy.

Poměr cash flow k celkovým závazkům (Cash Flow to Total Liabilities Ratio)

Ukazatel Poměr cash flow k celkovým závazkům je ukazatel, který měří schopnost společnosti splácet své celkové závazky (dluhy) pomocí provozního cash flow. Tento poměrový ukazatel poskytuje pohled na to, jak dobře je společnost schopná pokrýt své celkové závazky z peněžních toků generovaných z běžného podnikání, a je užitečný pro hodnocení finanční stability a likvidity.

	cash flow z provozní činnosti
Poměr cash flow k celkovým závazkům =	-------------------------------------------- * 100 [%]
	cizí zdroje

 

Vyšší hodnota tohoto ukazatele naznačuje, že provozní cash flow společnosti je dostatečné na pokrytí jejích celkových závazků. To ukazuje silnou likviditu a schopnost splácet dluhy, což je pozitivní signál pro investory a věřitele. Nižší hodnota ukazuje, že provozní cash flow společnosti není dostatečné na pokrytí jejích celkových závazků. To může naznačovat potenciální problémy s likviditou nebo schopností splácet dluhy a může signalizovat vyšší riziko finančních problémů.

Tento ukazatel poskytuje důležité informace o schopnosti společnosti řídit a splácet své závazky z peněžních toků generovaných z hlavního podnikání. Pomáhá managementu společnosti v plánování a řízení dluhového zatížení, aby se zajistila dostatečná likvidita a minimalizovalo riziko finančních problémů. Pro investory a věřitele je důležitý, protože ukazuje, jak dobře je společnost schopná pokrýt své závazky z peněžních toků z provozu. Vyšší hodnota signalizuje lepší finanční zdraví a nižší riziko neschopnosti splácet dluhy.

Doba splácení dluhu z cash flow (Debt Repayment Period)

Doba splácení dluhu je ukazatel zadluženosti, který měří, za jak dlouho je firma schopna splatit své celkové dluhy z provozních cash flow. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak efektivně firma generuje hotovost na splácení svých závazků a jak dlouho by trvalo, než se zcela zbaví svých dluhů za předpokladu, že veškerá hotovost je použita k jejich splácení. Ukazatel udává počet let nebo období, za které by firma mohla splatit své celkové dluhy, pokud by využila veškeré své cash flow z provozní činnosti k úhradě dluhů. Tento ukazatel pomáhá hodnotit schopnost firmy zvládat své závazky a udržovat finanční stabilitu.

	celkové dluhy
Doba splácení dluhů =	-------------------------------------------
	cash flow z provozní činnosti

Pokud je hodnotou ukazatele kratší doba (méně než 3 roky), to naznačuje, že firma má silnou schopnost generovat dostatečné cash flow z provozní činnosti na rychlé splácení svých dluhů, což je pozitivní znak finanční zdraví. Střední doba (3–5 let) ukazuje na přiměřenou schopnost splácet dluhy, přičemž firma má dostatečné cash flow, ale měla by sledovat vývoj svých závazků a cash flow. Delší doba (více než 5 let) signalizuje vyšší riziko spojené s dluhovým zatížením, což může znamenat, že firma bude mít problém splácet své dluhy, pokud nedojde ke zvýšení provozního cash flow nebo restrukturalizaci závazků.

Ukazatel Doba splácení dluhu je důležitý ukazatel pro věřitele, investory a finanční manažery, kteří chtějí posoudit, jak efektivně firma dokáže spravovat své závazky a generovat dostatečné cash flow na jejich splácení. Tento ukazatel pomáhá identifikovat firmy, které by mohly čelit problémům s likviditou nebo refinancováním, pokud je doba splatnosti příliš dlouhá.

Poměr cash flow k dluhu (Operating Cash flow to Total Debt Ratio)

Ukazatel měří schopnost společnosti splácet své celkové dluhy (závazky) pomocí provozního cash flow. Tento ukazatel poskytuje důležité informace o tom, jak efektivně je společnost schopna obsluhovat své dluhy z peněžních toků, které generuje ze své hlavní činnosti, bez závislosti na externím financování nebo prodeji aktiv.

	cash flow z provozní činnosti
Poměr cash flow k dluhu =	------------------------------------------
	celkový dluh

 

Pokud je tento poměr vysoký, znamená to, že provozní cash flow je dostatečné na pokrytí celkového dluhu společnosti. To naznačuje, že společnost má silnou likviditu a finanční stabilitu, a je schopna splácet své závazky z provozních aktivit. Pokud je hodnota nízká, znamená to, že provozní cash flow není dostatečné na pokrytí celkového dluhu. To může indikovat potenciální problémy s likviditou a schopností splácet závazky, což by mohlo vést k finančním potížím. Pokud je hodnota menší než 1, znamená to, že provozní cash flow nestačí na pokrytí celkového dluhu, což je varovným signálem pro věřitele a investory.

Pro investory a věřitele je tento ukazatel důležitý, protože ukazuje schopnost společnosti splácet dluhy z provozní činnosti, což ovlivňuje jejich rozhodování o investicích a půjčkách.

Úrokové krytí (Interest Coverage Ratio)

Ukazatel Úrokové krytí (Interest Coverage Ratio) měří schopnost společnosti splácet úrokové náklady ze svého provozního cash flow. Tento ukazatel ukazuje, jak dobře může společnost pokrýt své úrokové náklady pouze z peněžních toků generovaných z jejího hlavního podnikání, bez zahrnutí dalších finančních nebo investičních aktivit.

	cash flow z provozní činnosti
Úrokové krytí =	------------------------------------------
	nákladové úroky

Pokud je hodnota úrokového krytí vyšší než 1, znamená to, že provozní cash flow je dostatečné na pokrytí úrokových nákladů. Vyšší hodnota ukazuje lepší schopnost společnosti splácet úroky z dluhů. Pokud je úrokové krytí rovno 1, znamená to, že provozní cash flow přesně pokrývá úrokové náklady. Společnost je na hranici svého dluhového zatížení, bez žádného finančního polštáře. Pokud je hodnota úrokového krytí nižší než 1, znamená to, že provozní cash flow není dostatečné na pokrytí úrokových nákladů. To může naznačovat vyšší riziko problémů s likviditou nebo finančních potíží.

Úrokové krytí pomocí provozního cash flow poskytuje realistický pohled na schopnost společnosti obsluhovat úrokové náklady z jejího hlavního podnikání, což je důležité pro udržení finanční stability a důvěry investorů a věřitelů.

Poměr pokrytí cash flow (Cash flow Coverage Ratio)

Tento ukazatel měří, kolikrát je provozní cash flow schopno pokrýt úrokové náklady. Je to širší ukazatel, který zahrnuje jak úrokové náklady, tak další faktory, které mohou ovlivnit schopnost splácet úroky. Pomocí tohoto ukazatele můžete posoudit, jak silně je provozní cash flow zajištěno vůči úrokovým nákladům. Poskytuje lepší pochopení celkové schopnosti splácet úroky v rámci širšího kontextu cash flow.

	cash flow z provozní činnosti + nákladové úroky
Poměr pokrytí cash flow =	-----------------------------------------------------------------------
	nákladové úroky

 

Pokud je Cash flow Coverage Ratio vyšší než 1, znamená to, že provozní cash flow je dostatečné na pokrytí úrokových nákladů. Vyšší hodnota naznačuje, že společnost má silnou schopnost splácet úrokové náklady, což je pozitivní signál pro investory a věřitele. Pokud je poměr rovný 1, znamená to, že provozní cash flow přesně pokrývá úrokové náklady. Společnost je na hranici svého zadlužení a nemá žádný dodatečný prostor pro neočekávané výdaje nebo poklesy v cash flow. Pokud je hodnota poměru nižší než 1, znamená to, že provozní cash flow není dostatečné na pokrytí úrokových nákladů. To může naznačovat problémy s likviditou a schopností splácet úroky, což může být varovným signálem pro investory a věřitele.

V praxi je ideální používat ukazatele Úrokové krytí a Poměr pokrytí cash flow společně, protože poskytují různé pohledy na finanční zdraví společnosti. Úrokové krytí pomocí cash flow je klíčové pro základní posouzení schopnosti splácet úroky, zatímco Poměr pokrytí cash flow poskytuje širší obraz o schopnosti společnosti zvládat své finanční závazky v rámci provozního cash flow.

Cash flow na akcii (Cash flow Per Share)

Ukazatel cash flow na akcii je finanční ukazatel, který měří částku provozního cash flow (peněžních toků z provozní činnosti) připadající na jednu akcii firmy. Tento ukazatel poskytuje investorům přehled o tom, kolik hotovosti firma generuje na jednu akcii, což je důležitý ukazatel pro hodnocení finanční výkonnosti a schopnosti firmy vytvářet hotovost. Ukazatel hodnotí, kolik hotovosti firma generuje na jednu akcii, což pomáhá investorům posoudit, jak efektivně firma spravuje své hotovostní toky a zda je schopna udržet nebo zvyšovat hotovostní výnosy pro akcionáře. Je odvozen z ukazatele čistý zisk na akcii (EPS - Earnings per Share), ve kterém je zisk nahrazen cash flow. Oproti EPS není ukazatel cash flow na akcii ovlivněn metodami odpisování.

	cash flow z provozní činnosti
Cash flow na akcii =	------------------------------------------
	počet kmenových akcií

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma efektivně generuje hotovost z provozní činnosti a má silnou schopnost vytvářet peněžní toky na akcii. To je pozitivní znak pro investory, protože naznačuje, že firma může mít dostatek hotovosti na financování růstu, splácení dluhů nebo vyplácení dividend. Nízká hodnota může signalizovat problémy s generováním hotovosti, což může ovlivnit schopnost firmy financovat své operace, splácet dluhy nebo vyplácet dividendy. Nižší hodnoty mohou být varovným signálem pro investory.

Cash flow Per Share je důležitý ukazatel pro investory, analytiky a manažery, kteří chtějí posoudit schopnost firmy vytvářet hotovostní toky na akcii. Tento ukazatel je užitečný při porovnávání firem v rámci stejného odvětví nebo při hodnocení změn v generování hotovosti v čase. CFPS je obvykle preferován před ziskem na akcii (EPS) pro hodnocení likvidity a reálné finanční výkonnosti, protože vychází z peněžních toků a není ovlivněn účetními manipulacemi.

Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii (Price to Cash flow Ratio)

Ukazatel Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii je finanční ukazatel, který měří, jak investoři oceňují akcii firmy ve vztahu k jejímu cash flow generovanému na akcii. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jakou částku jsou investoři ochotni zaplatit za jednotku cash flow generovanou firmou, a je důležitý pro hodnocení valuace akcií z hlediska skutečných peněžních toků, což může být přesnější než ukazatele založené na zisku.

Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii (P/CF) vyjadřuje, kolikrát je aktuální tržní cena akcie vyšší než cash flow na jednu akcii. Tento ukazatel hodnotí, jak dobře firma generuje hotovost ve vztahu k její tržní valuaci, což může investorům pomoci posoudit, zda je akcie podhodnocená nebo nadhodnocená.

	tržní cena akcie
Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii =	----------------------------
	cash flow na akcii

 

Nízký P/CF (např. pod 10) může znamenat, že akcie je podhodnocená nebo že investoři mají obavy z budoucího růstu cash flow. To může být příležitost pro hodnotové investory, pokud je firma finančně stabilní. Střední P/CF (10-20) naznačuje, že akcie je oceněna na úrovni trhu nebo mírně nad/pod tržním průměrem. Firmy s tímto poměrem mohou mít stabilní cash flow a být vnímány jako méně rizikové investice. Vysoký P/CF (nad 20) může signalizovat, že investoři očekávají výrazný růst cash flow v budoucnosti nebo že akcie je nadhodnocená. Vysoké hodnoty mohou být rizikové, pokud očekávání růstu nejsou splněna.

Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii (P/CF) je klíčový ukazatel pro investory, kteří chtějí posoudit, jak je akcie firmy oceněna ve vztahu k její schopnosti generovat cash flow. Tento ukazatel je obzvláště užitečný v odvětvích, kde cash flow hraje klíčovou roli, jako jsou energetika nebo nemovitosti. P/CF pomáhá odhalit firmy s potenciálně udržitelným cash flow, které mohou být vhodné pro dlouhodobé investice.

Výnos cash flow (Cash flow Yield)

Výnos cash flow je finanční ukazatel, který měří provozní cash flow firmy jako procento její tržní kapitalizace. Tento ukazatel poskytuje investorům přehled o tom, jak atraktivní je firma z pohledu generování hotovosti ve vztahu k její aktuální tržní hodnotě. Cash flow Yield pomáhá posoudit, kolik peněžních toků firma generuje na jednotku investované tržní hodnoty, což může být užitečné pro porovnání s jinými investičními příležitostmi nebo pro posouzení valuace akcií.

Výnos cash flow vyjadřuje poměr mezi provozním cash flow a tržní kapitalizací firmy. Ukazuje, jaký výnos v podobě cash flow generuje firma pro své akcionáře vzhledem k její tržní hodnotě.

	cash flow z provozní činnosti
Výnos cash flow =	------------------------------------------- * 100
	tržní kapitalizace

 

Ukazatel Výnos cash flow poskytuje investorům měřítko, jaký výnos v podobě cash flow firma generuje z hlediska své tržní hodnoty. Vyšší hodnota naznačuje, že firma je schopna generovat značné peněžní toky ve srovnání s její tržní cenou, což může být indikátorem podhodnocení akcií nebo vysoké efektivity. Ukazatel lze použít k porovnání s jinými výnosy, jako je dividendový výnos nebo výnos z dluhopisů, aby se zjistilo, zda akcie nabízí atraktivní alternativu z hlediska generování cash flow.

Ukazatel je užitečný pro investory, kteří hledají hodnotu, protože ukazuje, jak efektivně firma přeměňuje tržní hodnotu na hotovostní toky. Pomáhá identifikovat firmy, které mohou být podhodnocené z hlediska jejich schopnosti generovat hotovost.

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma generuje relativně vysoké cash flow vzhledem k její tržní hodnotě. To může znamenat, že firma je atraktivní investiční příležitost, zejména pokud je yield vyšší než dividendový výnos nebo jiné investiční výnosy. Nižší hodnota ukazuje, že firma generuje méně cash flow ve vztahu k její tržní hodnotě, což může naznačovat, že je firma drahá nebo že její schopnost generovat hotovost je slabší.

 

 

Ukazatelé kapitálového trhu (Indicators of Capital Market)

Tento list porovnává výsledky hospodaření podniku s tím, jak jeho budoucnost vidí investoři. Zároveň nastíní, jak je trh hodnocen minulou činností podniku a jaké je další budoucí výhled, jeho výsledkem jsou úrovně - likvidity podniku, využití aktiv, využití dluhů a výnosnost podniku. Ukazatele tržní hodnoty analyzují kapitálový trh, který je důležitým parametrem k vykreslení hospodářské situace podniku pro současné i budoucí investory. Minulá činnost podniku je hodnocena pro predikci budoucnosti podniku.

Investoři vkládají své peníze do firmy hlavně za účelem získání a) dividendy, b) kapitálového výnosu z prodeje podniku nebo jeho akcií – pokud tržní hodnota akcií roste, roste i potenciální výnos z jejich prodeje. Ukazatele tržní hodnoty ve svých výpočtech často využívají právě údaje o tržní hodnotě akcií či výši dividend a přináší tak do finanční analýzy pohled investorů, kteří hodnotí firmu nejen podle současného vývoje, ale také podle očekávání budoucí situace.

Čistý zisk na akcii (Earnigs Per Share - EPS)

Zisk společnosti je nejdůležitější sledovanou makroekonomickou veličinou. Ukazatel čistého zisku na akcii je považován za klíčový údaj o finanční situaci společnosti. Jeho význam spočívá v tom, že odráží výsledek a úspěch ve vztahu i ke konkurentům a informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu akcii, který by mohl být vyplacen ve formě dividend. Ukazatel lze označit také jako rentabilitu na 1 akcii. Informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by mohl být vyplacen ve formě dividend, pokud by podnik neuvažoval o reinvestici.

Ukazatel se využívá při porovnání finanční výkonnosti akcií různých společností (pozor, vykázaný zisk může být ovlivněn účetní politikou podniku). Je to jeden z významných ukazatelů výkonnosti firem kótovaných na burze.

	výsledek hospodaření za účetní období
Čistý zisk na akcii =	-----------------------------------------------------------
	počet vydaných kmenových akcií

 

EPS je metrika, která může sloužit jako ukazatel současných a budoucích finančních vyhlídek společnosti. Je to část čistého příjmu společnosti, která je alokována na každou kmenovou akcii v oběhu. EPS obvykle používají investoři a analytici k posouzení finanční síly společnosti.

Vyšší EPS znamená, že společnost je dostatečně zisková, aby vyplatila více peněz svým akcionářům. Společnost může například zvýšit svou dividendu, když se zisk v průběhu času zvýší. Vyšší zisk na akcii je tedy příznivý, protože představuje vyšší ziskovost firmy. Je třeba zkontrolovat, kolik akcií je v oběhu, a kromě aktuálních výsledků vzít v úvahu historické hodnoty EPS.

Investoři obvykle porovnávají EPS dvou nebo více společností ve stejném odvětví, aby získali představu o tom, jak si jedna společnost vede ve srovnání s ostatními. Investoři mohou také hledat trendy v růstu EPS společnosti v průběhu času, aby získali lepší představu o tom, jak zisková společnost byla, jak stabilně rostly zisky a potenciál pro budoucí výkonnost. Společnost s trvale rostoucí hodnotou EPS je považována za spolehlivější investici než společnost, jejíž EPS je na poklesu nebo se výrazně mění.

Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii (Price Earnings Ratio - P/E)

Ukazatel představuje poměr tržní ceny akcie k čistému zisku na akcii (EPS). Je po velikosti zisku nejsledovanějším mikroekonomickým údajem. Jde o důležitý poměrový ukazatel, který slouží k ohodnocení jednotlivých akciových titulů. Čím je ukazatel P/E vyšší, tím je daná akcie vzhledem k zisku (současnému nebo očekávanému) dražší a naopak. Odhaduje počet let potřebných ke splácení ceny akcie jejím výnosem. Ukazuje kolik Kč jsou investoři ochotni zaplatit za 1 Kč vykazovaného zisku. Významnou roli při hodnocení hraje investorské riziko a očekávání.

Relativně vysoká hodnota v rámci odvětví znamená, že investoři očekávají v budoucnu vysoký růst dividend nebo že akcie obsahuje malé riziko, díky kterému se investoři spokojí s menším výnosem. Naopak nízká hodnota může znamenat nízký růstový potenciál firmy či vyšší rizikovost firmy.

	průměrná tržní cena akcie
Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii =	--------------------------------------
	čistý zisk na akcii (EPS)

Dividenda na akcii (Dividend per Share - DPS)

Udává výši dividendy připadající na 1 akcii, tj. výnos akcionáře z investice. Jedním z důvodů, proč investor kupuje akcie, jsou dividendy. Dividenda je výnos vyplácený emitentem (akciovou společností) do rukou akcionáři, který cenné papíry držel v tzv. rozhodný den pro výplatu dividendy. V podstatě se jedná o podíl na zisku, který společnost vytvořila. Ve většině případů je dividenda vyplacena ze zisku za minulý rok, ale může být vyplacen i nerozdělený zisk z minulých let. O tom, zda společnost bude, nebo nebude dividendy vyplácet, rozhoduje valná hromada - zpravidla se tak děje na návrh managementu společnosti.

Dividenda na akcii je finanční ukazatel, který vyjadřuje částku dividendy vyplácené na jednu akcii firmy. Tento ukazatel je důležitý pro investory, kteří chtějí zhodnotit výnosnost svých investic do akcií z pohledu přímých hotovostních výnosů ve formě dividend. Ukazatel udává, kolik peněz zisku firma rozděluje svým akcionářům na jednu akcii. Ukazatel měří celkovou částku dividend, kterou firma vyplatí svým akcionářům na jednu akcii během určitého období (obvykle za rok). Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jaká část zisku je vyplacena akcionářům ve formě dividend.

Dividenda na akcii je klíčovým ukazatelem pro investory, kteří hledají pravidelný příjem ze svých investic. Vyšší hodnota znamená vyšší hotovostní výnosy na jednu akcii, což je atraktivní pro investory zaměřené na dividendové příjmy. Firmy s konzistentním nebo rostoucím DPS mohou být vnímány jako finančně stabilní a zaměřené na návratnost akcionářům. Vyplácení vysokých dividend může signalizovat, že firma generuje dostatečný zisk a má zdravé cash flow, které umožňuje pravidelně vyplácet dividendy akcionářům.

	celkový roční úhrn vyplacených dividend
Dividenda na akcii =	----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
	počet emitovaných kmenových akcií (= základní jmění / nominální hodnota akcie)

 

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma vyplácí vysoké dividendy na akcii, což je pozitivní signál pro investory zaměřené na dividendové příjmy. Vyšší hodnota může být výsledkem vysokého zisku, zdravého cash flow nebo politiky firmy zaměřené na odměňování akcionářů. Nižší hodnota může naznačovat, že firma vyplácí nižší dividendy, což může být způsobeno nižším ziskem, potřebou reinvestic do podnikání, nebo jinou prioritou použití zisku.

Dividendový výnos (Dividend Yield)

Ukazatel dividendový výnos je finanční ukazatel, který měří, jaký procentuální výnos z investice do akcie investor získá ve formě dividend. Tento ukazatel je důležitý pro investory, kteří se zaměřují na příjem z dividend, protože ukazuje, kolik dividendy akcie generuje v porovnání s její aktuální tržní cenou. Vyjadřuje podíl roční dividendy na jednu akcii k aktuální tržní ceně akcie. Tento ukazatel umožňuje investorům posoudit, jak atraktivní je akcie z pohledu dividendového výnosu ve srovnání s jinými investičními možnostmi, jako jsou dluhopisy nebo úroky z bankovních vkladů.

Ukazatel poskytuje přehled o tom, jaký výnos investor obdrží ve formě dividend vzhledem k investované částce do akcie. Vyšší dividendový výnos je atraktivní pro investory, kteří hledají stabilní příjem z dividend. Pomáhá investorům srovnávat výnosnost akcií s jinými investičními možnostmi, jako jsou dluhopisy, spořicí účty nebo jiné finanční nástroje s pevným výnosem. Ukazatel také může také naznačovat, zda je akcie podhodnocená nebo nadhodnocená. Vysoký výnos může být atraktivní, ale může také signalizovat riziko, pokud je výsledkem poklesu ceny akcie.

	dividenda na akcii (DPS)
Dividendový výnos =	----------------------------------------- * 100
	průměrná tržní cena akcie

 

Vyšší hodnota ukazatele ukazuje, že investor získává vyšší výnos z dividend vzhledem k ceně akcie. Vyšší hodnoty jsou obvykle atraktivní pro investory zaměřené na příjem, ale mohou také naznačovat potenciální rizika, pokud je výnos způsoben výrazným poklesem ceny akcie. Nižší hodnota může naznačovat, že akcie vyplácí nižší dividendy ve vztahu k její ceně, což může být způsobeno růstem ceny akcie nebo nízkou výplatou dividend. Nízký výnos nemusí být nutně negativní, pokud firma reinvestuje zisky do růstu.

Ziskový výnos (Earnings Yield)

Ziskový výnos je finanční ukazatel, který měří procentuální výnos zisku na akcii ve vztahu k aktuální tržní ceně akcie. Tento ukazatel je opakem ukazatele Price-to-Earnings Ratio (P/E) a poskytuje přehled o tom, jak atraktivní je akcie z pohledu generovaného zisku. Ukazatel udává, kolik korun zisku generuje akcie na každou investovanou korunu, což je užitečné pro srovnání výnosnosti akcií s jinými investicemi, jako jsou dluhopisy nebo úrokové sazby. Vyjadřuje poměr zisku na akcii (EPS) k aktuální tržní ceně akcie, což ukazuje, kolik zisku firma generuje na jednu korunu investovanou do akcie.

	čistý zisk na akcii (EPS)
Ziskový výnos =	-----------------------------------------
	průměrná tržní cena akcie

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že akcie generuje vysoký výnos zisku na investovanou korunu, což je pozitivní signál pro investory. Může také znamenat, že akcie je podhodnocená nebo že firma dosahuje vysoké ziskovosti. Nižší hodnota může signalizovat, že akcie nabízí nižší výnos zisku vzhledem k její ceně, což může být výsledkem vysokého ocenění akcie nebo nižší ziskovosti firmy.

Ukazatel je klíčový ukazatel pro investory a finanční analytiky, kteří chtějí posoudit, jak výnosná je akcie ve srovnání s její cenou. Tento ukazatel je užitečný při srovnávání výnosnosti různých akcií nebo při rozhodování o investicích do akcií versus jiných finančních nástrojů s pevným výnosem, jako jsou dluhopisy.

Účetní hodnota akcie (Book Value per Share - BVPS)

Říká, jaká část vlastního jmění připadá na 1 akcii. Dá se porovnat s tržní cenou akcie. Ukazatel využívají převážně investoři při hodnocení činnosti podniku. Účetní hodnota na akcii představuje hodnotu majetku společnosti, který náleží jedné akcii po prodeji všeho majetku a odečtení všech závazků. Teoreticky by se měla účetní hodnota společnosti na akcii krýt s cenou akcie. Porovnáním účetní hodnoty společnosti s tržní kapitalizací dává základní pohled na to, zda je společnost nadhodnocená, nebo podhodnocená.

	vlastní kapitál
Účetní hodnota akcie =	--------------------------------------------------
	počet vydaných kmenových akcií

 

Metrika účetní hodnoty na akcii (BVPS) pomáhá investorům změřit, zda je cena akcie podhodnocená, a to srovnáním s tržní hodnotou firmy na akcii. BVPS je to, co akcionáři obdrží, pokud je firma zlikvidována, všechna hmotná aktiva jsou prodána a všechny závazky jsou zaplaceny.

Akcie společnosti jsou považovány za podhodnocené, když je BVPS vyšší než tržní hodnota společnosti nebo aktuální cena akcií. Pokud se BVPS zvýší, akcie jsou vnímány jako cennější a jejich cena by se měla zvýšit. Pokud cena akcií společnosti klesne pod její BVPS, nekalý konkurent by mohl získat bezrizikový zisk koupě společnosti a její likvidaci. Pokud je účetní hodnota záporná a závazky společnosti převyšují její aktiva, nazývá se to rozvahová platební neschopnost.

Jak mohou společnosti zvýšit BVPS? Společnost může použít část svých zisků k nákupu aktiv, které by zvýšily základní kapitál spolu s BVPS. Nebo by mohla použít svůj zisk ke snížení závazků, což by také zvýšilo základní kapitál a BVPS.

Výplatní poměr (Payout Ratio)

Ukazatel výplatního poměru vyjadřuje, jak velký podíl vytvořeného zisku po zdanění je vyplácen akcionářům a to v podobě dividend. Lze ho vyjádřit jako poměr dividend na 1 akcii a čistého zisku na 1 akcii.

Dividendový výplatní poměr se vyjadřuje v procentech vůči celkovému zisku společnosti. Čím je toto procento vyšší, tím vyšší je pravděpodobnost, že by mohlo v budoucnu dojít ke snížení vyplácené dividendy, pokud se podnikání společnosti dostane do problémů. V extrémních případech dokonce mohou podniky vyplácet vyšší dividendu, než jaký byl jejich zisk za poslední rok jako ČEZ v roce 2020. Jedná se však o jednoznačný varovný signál, který si vyžaduje hlubší zkoumání, zda se jedná o mimořádnou událost, nebo o známku snižující se ziskovosti společnosti.

	dividenda na akcii (DPS)
Výplatní poměr =	----------------------------------
	čistý zisk na akcii (EPS)

Výplatní poměr je důležitou metrikou pro určování udržitelnosti programu výplaty dividend společnosti, ale je třeba vzít v úvahu i další faktory. Neexistuje jediné číslo, které by definovalo ideální výplatní poměr, protože přiměřenost do značné míry závisí na sektoru, ve kterém daná společnost působí.

Společnosti v odvětvích, jako jsou veřejné služby, rozvody energií a telekomunikace mají tendenci se chlubit stabilními výdělky, které mohou dlouhodobě podporovat vysoké výplaty dividend. Investorům orientovaným na zisk se však doporučuje, aby hledali poměr v blízkosti 60 %. Dokonce 35 % až 55 % je považováno za silné. Společnosti v cyklických odvětvích obvykle mají méně spolehlivé výplaty dividend, protože jejich zisky jsou citlivé na makroekonomické výkyvy.

Společnosti s nejlepšími dlouhodobými údaji o výplatách dividend mají obecně stabilní výplatní poměry po mnoho let. Ale výplatní poměr větší než 100 % naznačuje, že společnost vyplácí na dividendách více, než může její zisk unést. To může být důvodem k obavám ohledně udržitelnosti. Čím vyšší je výplatní poměr, tím více je obecně zpochybňována jeho udržitelnost, zejména pokud je vyšší než 100 %. Nízký výplatní poměr může signalizovat, že společnost reinvestuje většinu svých zisků do investic.

Aktivační poměr (Plowback Ratio)

Aktivační poměr (Plowback Ratio), známý také jako Retention Ratio nebo Reinvestment Rate, je finanční ukazatel, který měří, jakou část zisku firma zadrží a reinvestuje zpět do svého podnikání, namísto vyplacení ve formě dividend akcionářům. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jakou část zisku firma využívá pro financování svého růstu, což může naznačovat, jak agresivně firma investuje do budoucí expanze.

Ukazatel ukazuje, jakou měrou je firma schopna financovat svůj růst z vlastních zdrojů, aniž by musela spoléhat na externí financování, jako jsou úvěry nebo vydávání nových akcií. Tento ukazatel je důležitý pro pochopení růstové strategie firmy a pro hodnocení jejího dlouhodobého potenciálu vytvářet hodnotu pro akcionáře.

	dividenda na akcii (DPS)
Aktivační poměr =	1 - ----------------------------------
	čistý zisk na akcii (EPS)

 

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma se zaměřuje na růst a rozvoj, zatímco nižší hodnota může znamenat, že firma preferuje návratnost pro akcionáře prostřednictvím dividend. Vysoká hodnota ukazatele ukazuje, že firma zadržuje velkou část svých zisků pro reinvestice, což může být znakem silného zaměření na růst a expanzi. Je to typické pro rostoucí firmy nebo technologické společnosti, které investují do vývoje a inovací. Nízká hodnota naznačuje, že firma vyplácí většinu svých zisků ve formě dividend, což může být atraktivní pro investory hledající pravidelný příjem. Tento přístup je běžný u zralých firem s ustáleným ziskem, které nemají potřebu agresivně reinvestovat.

Dividendové krytí (Dividend Cover)

Dividendové krytí je druh ocenění, které poskytuje informace o schopnosti podniku vyplatit určitou úroveň dividend. Vzorec v podstatě pomáhá prokázat, kolikrát za celou společnost mohla vyplatit určitou dividendu ze zisků generovaných v určitém období. Základní vzorec spočívá v rozdělení zisku na akcii s dividendami na akcii, takže je poměrně snadné určit, zda společnost mohla snadno vyplatit dividendovou částku dvakrát, třikrát nebo vícekrát ze zisku.

Dividendové krytí je finanční ukazatel, který měří, kolikrát je zisk firmy dostatečný na pokrytí vyplacených dividend. Tento ukazatel poskytuje přehled o finanční stabilitě firmy a její schopnosti udržet nebo zvýšit výplaty dividend v budoucnosti. Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma má dostatek zisku k vyplacení dividend a současně si zachovává rezervu pro budoucí růst nebo neočekávané výdaje.

Ukazatel dividendové krytí vyjadřuje poměr mezi čistým ziskem firmy a celkovými vyplacenými dividendami. Tento ukazatel hodnotí, jak dobře je firma schopna pokrýt své dividendové závazky z dosaženého zisku, což je klíčové pro posouzení udržitelnosti dividendové politiky.

Jedním z důvodů, proč je důležité vyhodnotit dividendové krytí, je to, že výpočet může pomoci naznačit stabilitu společnosti. Tato stabilita nemusí být nutně posuzována podle toho, kolikrát dividendy mohou být vyplaceny ze zisků za dané období, ale podle skutečnosti, že poměr těchto 2 veličin zůstává více či méně konstantní.

	čistý zisk na akcii (EPS)
Dividendové krytí =	-------------------------------------
	dividenda na akcii (DPS)

Hodnota ukazatele nad 2 ukazuje, že firma má dostatek zisku k pokrytí svých dividend více než dvakrát, což naznačuje silnou finanční pozici a schopnost udržet dividendy i při poklesu zisků. Hodnota mezi 1 a 2 naznačuje, že firma má přiměřenou schopnost pokrýt své dividendy, ale může být zranitelná při výraznějším poklesu ziskovosti. Hodnota pod 1 signalizuje, že firma neprodukuje dostatečný zisk na pokrytí svých dividend, což může vést k nutnosti snížení dividend, refinancování, nebo prodeji aktiv pro pokrytí dividendových závazků.

Ukazatel je klíčový pro investory, kteří se zaměřují na dividendové příjmy. Pomáhá identifikovat firmy s udržitelnou dividendovou politikou a poskytuje náhled na to, jak odolná je firma vůči výkyvům ziskovosti z hlediska schopnosti vyplácet dividendy. Tento ukazatel je také užitečný pro srovnání firem ve stejném odvětví nebo při hodnocení změn v dividendové politice v čase.

Ukazatel udržitelného tempa růstu (Sustainable Growth Rate)

Ukazatel udržitelného tempa růstu je finanční ukazatel, který měří maximální míru růstu, kterou firma může dosáhnout, aniž by musela zvýšit svůj finanční pákový efekt (zadlužení) nebo vydávat nové akcie. Tento ukazatel vyjadřuje, jak rychle může firma růst, pokud si zachová svou současnou kapitálovou strukturu, ziskovost a dividendovou politiku. Ukazuje, jak rychle může firma růst svými vlastními prostředky, tedy prostřednictvím reinvestovaných zisků, bez nutnosti spoléhat se na externí financování. Tento ukazatel je důležitý pro plánování dlouhodobé strategie firmy a zajištění její finanční stability.

Ukazatel udržitelného tempa růstu =

rentabilita vlastního kapitálu (ROE) * aktivační poměr

 

Vyšší hodnota ukazatele naznačuje, že firma má potenciál k rychlému růstu při zachování současné dividendové politiky a bez zvýšení zadlužení. To je pozitivní signál pro investory a může naznačovat zdravou finanční pozici a silné ziskové schopnosti. Nižší hodnota ukazuje, že růst firmy je omezený buď nižší ziskovostí, vyššími výplatami dividend, nebo nižší schopností reinvestovat zisky. Firma může být méně schopná financovat svůj růst interně a může být nucena spoléhat se na externí financování.

Je to důležitý ukazatel pro finanční manažery, investory a analytiky, kteří chtějí posoudit, jak rychle může firma růst svými vlastními prostředky. Tento ukazatel pomáhá identifikovat, zda firma má prostor pro růst nebo zda by měla upravit svou kapitálovou strukturu, dividendovou politiku nebo strategii reinvestic.

Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty (Market to Book Ratio)

Ukazatel Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty (Market to Book Ratio, také známý jako Price-to-Book Ratio nebo P/B Ratio) je finanční ukazatel, který porovnává tržní hodnotu akcie firmy s její účetní hodnotou na akcii. Tento ukazatel pomáhá investorům posoudit, zda je akcie nadhodnocená nebo podhodnocená ve vztahu k hodnotě jejích čistých aktiv podle účetní závěrky. Ukazatel vyjadřuje poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě akcie. Účetní hodnota akcie představuje hodnotu čistých aktiv firmy (aktiva minus závazky), připadající na jednu akcii.

Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty ukazuje, jak trh hodnotí firmu ve srovnání s její čistou účetní hodnotou. Vyšší poměr může znamenat, že investoři očekávají růst nebo mají vysokou důvěru ve schopnost firmy generovat budoucí zisky. Nízká hodnota může naznačovat, že akcie je podhodnocená nebo že trh má negativní očekávání ohledně budoucího růstu firmy. Naopak vysoká hodnota může naznačovat nadhodnocení akcie nebo vysoká očekávání ohledně budoucí výkonnosti. Nízká hodnota může být také znakem finanční stability, pokud je účetní hodnota pevná a není negativně ovlivněna znehodnocením aktiv nebo vysokými závazky.

	tržní cena akcie
Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty =	---------------------------------
	účetní hodnota akcie

 

Hodnota ukazatele nad 1 znamená, že tržní hodnota akcie převyšuje její účetní hodnotu. Investoři jsou ochotni zaplatit více, než je účetní hodnota firmy, což může být znakem očekávání budoucího růstu, vysoké ziskovosti nebo silné značky. Hodnota rovna 1 ukazuje, že tržní hodnota akcie je v souladu s její účetní hodnotou, což může naznačovat, že akcie je spravedlivě oceněná na základě svých čistých aktiv. Hodnota pod 1 naznačuje, že tržní hodnota akcie je nižší než její účetní hodnota, což může znamenat, že trh akcii považuje za podhodnocenou nebo že firma čelí problémům, jako jsou slabá ziskovost nebo vysoké závazky.

Poměr ceny a tržeb na akcii (Price to Sales Ratio)

Označuje aktuální cenu akcie vztaženou k celkovým prodejům na akcii. P/S je výhodné použít při měření mladých a nových firem zatím bez zisku, u kterých zatím není možné použít P/E. P/S se liší podle odvětví a nemá na něj vliv zdanění. Ukazatel pomáhá investorovi s rozhodnutím, zda investovat do určité akcie. V literatuře se doporučuje nakupovat akcie s P/S ideálně do hodnoty 1, maximálně do hodnoty 3. Hodnota nad 5 naznačuje extrémní předražení akcie.

	cena 1 akcie * celkový počet vydaných akcií
Poměr ceny a tržeb na akcii =	-----------------------------------------------------------------
	celkové tržby firmy

Poměr P/S, známý také jako násobek tržeb nebo násobek tržeb, je klíčovým nástrojem analýzy a oceňování pro investory a analytiky. Poměr ukazuje, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za 1 korunu prodeje. Lze ji vypočítat buď vydělením tržní kapitalizace společnosti jejími celkovými tržbami za určené období (obvykle dvanáct měsíců), nebo na bázi akcie vydělením ceny akcií prodejem na akcii.

Stejně jako všechny ukazatele je i poměr P/S nejrelevantnější, pokud se používá ke srovnání společností ve stejném sektoru. Nízký poměr může znamenat, že akcie je podhodnocená, zatímco poměr, který je výrazně nad průměrem, může naznačovat nadhodnocení.

Poměr P/S nezohledňuje, zda společnost vydělává nebo zda vůbec vydělá. Srovnávání společností v různých odvětvích může být také obtížné. Například společnosti, které vyrábějí videohry, budou mít jiné schopnosti, pokud jde o přeměnu prodeje na zisky, než například maloobchodníci s potravinami. Kromě toho ukazatele P/S neberou v úvahu dluhové zatížení nebo stav rozvahy společnosti.

Nízký poměr by mohl znamenat, že akcie je podhodnocená, zatímco poměr, který je vyšší než průměr, může znamenat, že akcie je nadhodnocená.

Poměr tržní a účetní hodnoty podniku (Price to Book Ratio)

Poměr tržní a účetní hodnoty podniku jako násobek ocenění je užitečný při porovnávání podobných společností ve stejném odvětví, které používají jednotnou účetní metodu pro oceňování aktiv. Může nabídnout pohled na to, jak trh oceňuje akcie konkrétní společnosti.

Poměr nemusí sloužit jako platný oceňovací základ při porovnávání společností z různých sektorů a odvětví, protože společnosti v jiných odvětvích mohou svá aktiva evidovat odlišně. V důsledku toho by vysoká hodnota nemusela být nutně výtečným oceněním, a naopak nízká hodnota by nebyla automaticky špatným oceněním při porovnávání společností v různých odvětvích.

	tržní hodnota podniku
Poměr tržní a účetní hodnoty podniku =	------------------------------------
	účetní hodnota podniku

 

Mnoho investorů používá Poměr tržní a účetní hodnoty podniku k porovnání tržní kapitalizace firmy s její účetní hodnotou a vyhledání podhodnocených společností. Nákupem podhodnocené akcie doufají, že budou odměněni, když trh zjistí, že akcie jsou podhodnocené a vrátí svou cenu tam, kde by měla být - podle analýzy investora. Poměr P/B také poskytuje cennou kontrolu reality pro investory, kteří hledají růst za rozumnou cenu.

Stejně jako u většiny ukazatelů se tento ukazatel liší podle odvětví. Společnost by měla být srovnávána s podobně strukturovanými společnostmi v podobných odvětvích; jinak by výsledky srovnání mohly být zavádějící. Poměr tržní a účetní hodnoty podniku je po desetiletí upřednostňován hodnotovými investory a je široce používán tržními analytiky. Tradičně je jakákoli hodnota pod 1 považována za žádoucí pro hodnotové investory, což naznačuje, že mohla být identifikována podhodnocená akcie. Někteří hodnotoví investoři však mohou často považovat za svůj benchmark akcie s méně přísnou hodnotou ukazatele nižší než 3.

Společnosti s vysokým růstem často vykazují poměr ceny k účetní hodnotě výrazně nad 1, zatímco společnosti, které čelí finanční tísni, příležitostně vykazují poměry pod 1. Co se počítá jako „dobrý“ poměr tržní a účetní, bude záviset na daném odvětví a celkovém stavu ocenění na trhu. Investor, který posuzuje poměr ceny k účetní hodnotě akcií, se může rozhodnout přijmout vyšší průměrný poměr ceny k účetní hodnotě ve srovnání s investorem, který se dívá na akcie společnosti v odvětví, kde jsou poměry mezi cenou a účetní hodnotou nižší.

 

 

Poměřujte výsledky poměrových ukazatelů s konkurencí i odvětvím

Pro majitele firem by nemělo význam vypočítávat poměrové ukazatele, pokud by z vypočtených hodnot nedokázali stanovit, jestli je jejich firma finančně zdravá, nebo není. Je tedy potřeba kromě spočítání ukazatelů také umět získané výsledky vhodně interpretovat.

V této oblasti je problematické stanovit nějaké přesné ideální hodnoty ukazatelů. Můžeme si ke každému probíranému ukazateli doplnit jeho doporučené hodnoty, tak jak je uvádějí různé odborné teoretické materiály. Tyto hodnoty je ovšem potřeba brát spíše jako hraniční, jako první rychlý test toho, je-li finanční zdraví firmy v normě, nebo vykazuje-li extrémní odchylky od standardů.

 

Mnohem průkaznější, a o finančním zdraví firmy více vypovídající, je srovnávání vypočtených hodnot v rámci firmy v různých časových obdobích společně s verbální interpretací jevů, které v čase měly na výsledky ukazatelů vliv. Zpravidla každý majitel firmy dokáže zpětně vyhodnotit některý z roků fungování firmy jako dobrý či nejlepší a k ukazatelům tohoto „vzorového“ roku pak vztahovat hodnoty z jiných let.

Nejlepší je porovnat vlastní firemní hodnoty s hodnotami jiných, podobných firem. Tím se dá prověřit, zda se vlastní firma v některých hodnotách od stejných či podobných firem neliší příliš „výrazně negativně“, což by mohlo být ukazatelem skutečnosti, že firma dělá něco opakovaně špatně.

Pro porovnání s českými průměry průmyslových podniků si můžete stáhnout ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu Finanční analýzy podnikové sféry.

 

Použité zdroje

Grünwald Rolf - Holečková Jaroslava: Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 80-7079-257-4.

Kislingerová Eva - Hnilica Jiří: Finanční analýza - krok za krokem. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.

Grünwald Rolf: Finanční analýza - metody a využití. Praha: VOX Consult s.r.o., 1995. 81 s.

Neumaierová Inka: Řízení hodnoty, Praha: VŠE, 1998, 137 s., ISBN 80-7079-921-8

Jiříček Petr - Morávková Magda: Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008, s. 5. ISBN 978-80-87035-14-6.

Kislingerová Eva: Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 9788071799030.

Kislingerová Eva: Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 8071795291.

Harna Lubomír - Rezková Jiřina - Březinová Hana: Finanční analýza Praha: Bilance, 2007. 72 s. ISBN 80-86371-49-2.

Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy, Grada, 2002, 215 s., ISBN 80-247-0125-1

Miloslav Synek, Heřman Kopkáně, Markéta Kubálková: Manažerské výpočty a ekonomická analýza, Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2009, 320 s., ISBN 978-80-7400-154-3

Eva Rosochatecká a kolektiv: Ekonomika podniků, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2009, 201 s., ISBN 978-80-213-1892-2

Neumaierová Inka - Neumaier Ivan Index IN05: Index IN05. In Evropské finanční systémy: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Brno, Masarykova univerzita v Brně, 2005. s. 143-146.

Sedláček Jaroslav: Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno, Computer Press, 2011, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6.

Kubíčková Dana - Kotěšovcová Jana: Finanční analýza. 1. vyd. Praha: V3FS EUPRESS, 2006, 125 s. ISBN 80-7179-321-3.

Kovařík Pavel: Prezentace k předmětu Manažerská ekonomika, Praha: VŠEM 2013

https://managementmania.com/cs/

https://portal.pohoda.cz/

https://www.linkedin.com/in/lencovaveronika/recent-activity/posts/

https://www.investicnigramotnost.cz/jak-zacit-pomerove-ukazatele/

https://finex.cz/jaky-je-spravny-vyplatni-pomer-payout-ratio-u-dividend/

https://www.investopedia.com/

https://chatgpt.com/